Před 100 lety byla podepsána Pittsburghská dohoda, tedy dokument, který dláždil cestu ke vzniku Československé republiky. Smlouvu podepsali podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem.

Právě on text smlouvy zformuloval a dal dohromady. Smlouva slibovala Slovákům samosprávu a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk.

Americké město Pittsburgh je pro řadu lidí spojeno spíše s hokejem. Ale 30. května 1918 se zde odehrála událost, která měla zásadní vliv na osud českého a slovenského národa.

Byla zde totiž podepsána Pittsburgská dohoda, v níž slovenská emigrace souhlasila se vznikem Československa.

Narozdíl od předešlé Clevelandské dohody, která byla signována v roce 1915, se zde nehovořilo o federalizaci státu. Slovensko ale mělo mít vlastní sněm.

Po vzniku Československa 28. října 1918 ovšem slovenský sněm mohl být jen těžko zřízen.

I mnozí slovenští představitelé, včetně Milana Rastislava Štefánika uznávali, že slovenský národ je po tvrdé maďarizaci v takovém stavu, že si své záležitosti ještě sám spravovat nemůže.

Jiní slovenští politici, jejichž hlavním reprezentatem byl kněz Andrej Hlinka, požadovali naplnění dohody z Pittsburghu ihned.

Česká strana oponovala tím, že se jedná spíše o program a v prvních letech existence ČSR zde vítězila idea jednotného československého národa.

Někteří slovenští politici později tvrdili, že úmluva měla platnost jen deset let a poté se Slovensko mělo osamostatnit. Nebyla to pravda, o ničem takovém se v dohodě nehovořilo.

Slovensko se vlastního sněmu dočkalo po mnichovských událostech v roce 1938. Federalizace Československa proběhla až v roce 1969. Československý stát pak zanikl po volbách v roce 1992, kdy se na tomto kroku dohodli dva tehdejší vítězové – Klausova ODS a Mečiarova HZDS.