„Slýcháte v noci podivné zvuky? Viděli jste ducha? Pokud ano, pak neváhejte a volejte profesionály! Volejte Lovce duchů! Na čísle 555-2368 jsme vám k dispozici 24 hodin denně! Věříme vám každé slovo!“

Duchové jsou součástí života Petera Underwooda (1923–2014) od dětství. Už jako devítiletý kluk totiž prožívá první paranormální zážitek. „Tatínek stál u mé postele,“ popisuje zjevení otce, který toho dne zemřel.

U prarodičů v Hertfordshire, kde v domě ze 17. století prožije část dětství, se pro změnu traduje, že v něm straší bezhlavý muž a dveře si tu podívají zvědavci s okultisty i seriózními badateli. Není divu, že se duchové stávají jeho celoživotní vášní.

Sbírá duchařské historky

Je jimi fascinován natolik, že začne sbírat historky o jejich výskytu, dokonce sám vyhledává a zpovídá ty, kteří údajně ducha viděli. Výrazně ho přitom ovlivní i legenda oboru Harry Price, zejména jeho výzkum fary v Borley.

Peter neváhá Pricemu napsat, a poté si s ním na téma duchů dopisovat tak nadšeně, že ho nestor lovců duchů pozve do svého Ghost Clubu a nabídne mu, aby se podílel na jeho výzkumech.

Dokonce se stává i jedním z členů výzkumného týmu, který se vrací prozkoumat podivné jevy do Borley. Téměř celý rok tu bádají, konají spiritistické seance i vědecké experimenty.

Underwood má na starosti výpovědi svědků i všech, kteří kdy měli s farou co do činění.

Věří, že 2% duchů je pravých

I díky Pricemu se tak vypracovává v jednoho z nevěhlasnějších odborníků na duchařinu a punc serióznosti mu dodává i netajená skepse a důraz na „vědecké“ metody. A to přesto, že se jeho přístup potácí na hranici zdravé skepse a víry v nadpřirozeno.

Je totiž o existenci duchů pevně přesvědčen a snaží se mezi tunami balastu najít to zdravé jádro, slibující skutečný projev nadpřirozena. „S léty zkušeností se domnívám, že 98 procent zpráv o paranormálních jevech má přirozené vysvětlení.

Ať už jde o halucinace, přírodní jevy nebo podvody,“ tvrdí ve své autobiografii s tím, že se vždy zajímá hlavně o ta 2 procenta, která nabízí možnost, že by mohlo skutečně jít o paranormální jevy.

Pochvala od „Holmesovy“ dcery

Věnuje se paranormálním jevům přes 70 let. Účastní se snad všech druhů okultních aktivit. Od klasické spiritistické seance až po vymítání ďábla, přednáší, stává se členem všemožných výzkumných paranormálních spolků a samozřejmě píše.

Vydá přes 40 knih, v nichž nabízí nečekaně komplexní pohled na danou tematiku, vypracovaný s téměř encyklopedickou důkladností. Je to také on, kdo se pokusí sestavit první databázi všech ohlášených paranormálních jevů na území Británie.

„Je skutečným Sherlockem Holmesem okultního výzkumu,“ vysmekne mu poklonu Jean Conan Doyleová (1912–1997), dcera slavného spisovatele a nadšeného spiritisty Arthura Conana Doylea (1859-1930).