Jednatřicetiletý Jakub se v kostele otočí na svoji mnohem starší nevěstu. „Snad brzy umře,“ ušklíbne se upřímně, než vysloví svůj souhlas se sňatkem. I Dorota dobře ví, že tady nejde o žádnou lásku. Jediné, co svému mladému muži může nabídnout, jsou peníze.

V roce 1566 se žení krumlovský purkrabí v rožmberských službách Jakub Krčín z Jelčan (1535 – 1604). „První jeho manželkou byla paní Dorota, vdova Slepičková z Krumlova, rozená z Radkovic, důsledek majetkově promyšleného sňatku, kterým se Krčín chtěl roku 1566 ochránit před vězením pro dlužníky. Sňatkem vyženil měšťanský dům v Krumlově na Latráně a značné bohatství a také o 30 roků starší manželku,“ líčí okolnosti současný český spisovatel Pavel Toufar (*1948). Sňatek s velkým věkovým rozdílem je i na tehdejší dobu hodně neobvyklý. Navíc tady není starší muž, ale žena!

Mladík si vzal bábu
„Pojal sobě bábu za ženu,“ škodolibě píší dobové dokumenty. Jenže světe div se, autorem poznámky se stává sám ženich, který se nijak netají svými úmysly, že si Dorotu Slepičkovou bere pro peníze a teď čeká, kdy už konečně zemře. „Toho léta také stav svůj změnil, neb jest se v Krumlově oženil. Pojal sobě bábu za ženu, za své služby, nebohý, jmá tu odměnu. Musí v tom trvati do vůle boží, dokud Pán Bůh z něho toho břemene nesloží,“ stěžuje si regent na své trápení v rýmovaném životopise z roku 1572. Čas plyne a vyhlídky na manželčinu smrt žádné…

Vydělává na půjčkách
Díky nabytému Dorotině majetku si ale může dovolit půjčovat peníze jiným, dokonce i samotnému Vilémovi z Rožmberka (1535 – 1592), v jehož službách pracuje.

Roku 1569 ho Vilém jmenuje regentem (správce pozn. red.) rodového panství a Krčín si finančně polepší. Zaslouženě, protože rožmberské dominium vzkvétá.

Úřad ale není jediným zdrojem příjmů mazaného hospodáře, který se pouští do stavby rybníků. Mnohem víc peněz, než mu za regentství vyplácí rožmberská komora, má z úroků z půjčených peněz. „Dnem i nocí vyhledával všelijakých cest k rozmnožení důchodův a oužitkův v panství, k sporotě a zmenšení outrat,“ chválí jeho ekonomické schopnosti rožmberský archivář Václav Březan (asi 1568 – 1618).

Nenechavý záletník
S manželskou věrností o mnoho let starší ženě si ovšem regent hlavu neláme. „Krčín byl náramně oddán rozkošnictví,“ poznamenává jízlivě Březan, který rybníkáře nemá moc v lásce.

„Víme, že kumpánem jeho frejů byl pivovarský písař z Plavnice Matoušek a že farář z Borovan v letech 1572 – 1579 mu „jednával polštáře a vrkoči (zřejmě dohazoval děvčata – pozn. red.),“ doplňuje historik Josef Haubelt (*1932) okolnosti jeho milostných dobrodružství. Mladý Krčín se prokazatelně zapletl s manželkou Petra Kořenského z Terešova a v roce 1577 ho dokonce pobodal Vilém Čejkovský. Zřejmě ani jeho ženu nenechal na pokoji…

Statek církvi nenechám!
Krčínovi se jeho předpoklad, že ošklivá šedesátnice Dorota brzy opustí tento svět, nevyplnil. Osud se mu pomstil za jeho vypočítavost. Manželství trvalo celých 21 let! Padesátník v plné síle tak musel sdílet domácnost se škaredou osmdesátnicí… Těšit se mohl alespoň ze svých pracovních úspěchů. V roce 1569 získává za své služby od Viléma z Rožmberka statek Nový Leptáč v jihočeském panství Netolice.