„Hurá!“ volají Pražané a rukama nadšeně mávají na vzdalující se horkovzdušný balón. Píše se 31. říjen 1790 a francouzský průkopník balonového létání právě v české metropoli podniká první zdejší let. Společnost mu v gondole dělá odvážný hrabě Šternberk.
Své účasti začne litovat v momentě, kdy se balón dostane do větrného poryvu, který oba pasažéry málem vyklopí.
První horkovzdušný balón slavně vzlétne 21. listopadu roku 1783. Toto důležité, leč nezapamatovatelné datum, odstartuje novou éru létání a na bratry Montgolfiery naváže celá řada dalších odvážných vynálezců.
Novinka si velmi brzy najde cestu i do českých zemí.
„První malé balóny zde vzlétly již na počátku roku 1784, jen něco přes půl roku po prvních veřejných experimentech ve Francii… Avšak vážní zájemci o problematiku létání, jimž nešlo jen o jednorázovou atrakci, byli u nás vzácní.
A pokud jde o pilotované balónové plavby, ty v českých zemích v podstatě až do druhé poloviny 19. století pořádali výlučně cizí vzduchoplavci,“ uvádí český propagátor vzduchoplavby František Oldřich Vaněk (1857–1923).
Zahraniční návštěvník má na svědomí i historicky první balonový let v Praze. Je jím Francouz Jean-Pierre Blanchard (1753–1809).
Krušné začátky
Blanchard touží konstruovat létající stroje od dětství. V květnu 1782 například nechá rozhlásit, že podnikne první let v „ptačím létajícím přístroji, se šesti křídly a ocasem“. Během demonstrace se však nezvedne ani o milimetr a má z ostudy kabát.
Jeho zájem se krátce nato stočí na balóny a zde konečně začne dělat pokroky. Poté, co přeletí jako vůbec první člověk v historii kanál La Manche všimne si ho i francouzský král a štědře ho odmění.
Blanchard začne s balónem cestovat po Evropě a na podzim zapamatovatelného roku 1790 přijede i do Prahy.
Bez nádobíčka neletí
Vzlet balónu je naplánován na 31. říjen z Královské obory (dnes park Stromovka). Sekundanta mu bude dělat český šlechtic Jáchym Šternberk (1755–1808), který rovněž projevuje velký zájem o moderní vědy.
„Vzal do balonu i měřicí přístroje – barometry, teploměry, a tak tato plavba měla být současně první vědeckou vzduchoplavbou v českých zemích,“ píše český historik letectví Pavel Sviták.
Počasí vyjde pěkné a 24 metrů vysoký pestrobarevný balón se za vysokého zájmu veřejnosti vznese k nebesům. Nadšený ryk přehlušuje jen slavnostní kanonáda z moždířů.
Chvíle hrůzy
Balón chvíli klidně stoupá, ovšem v jednu chvíli se dostane do silných turbulencí. Šternberk s Blanchardem se pevně drží, neboť gondola sebou nekontrolovatelně zmítá. Kvůli nepříznivým proudům navíc neustále stoupají.
Francouz proto vytáhne nůž a pohotově prořízne obal. Stroj však začne klesat mnohem rychleji, než by si oba letci přáli. Ze 1700 metrů se balón nezadržitelnou rychlostí řítí k zemi.
„Drama ukončilo tvrdé přistání, po němž se podle dobových zpráv hraběti ‚řinula krev z uší i nosu‘. Ještě téhož večera však Šternberk dokázal bavit společnost svým posledním dobrodružstvím,“ píše český publicista Jan A. Novák.
Ani Blanchard se nepříjemným zážitkem nenechá odradit a podruhé v Praze vzlétne o rok později, při příležitosti oslav korunovace Leopolda II. (1747–1792).
