Před čím ten obří tvor utíká? Honí ho přeci myš! Podobné scény dobře známe z filmů či kreslených pohádek pro děti. Skutečně se ale sloni miniaturních hlodavců tak bojí? A jak je to s jinými zažitými představami o zvířatech?
Byl jednou jeden slon, kterému vylezla myš na chobot. Slona to rozčiluje a snaží se ji setřást dolů, myš se ale drží zuby nehty. Až nakonec vleze do chobotu a slon z toho doslova zešílí!
Příběh pocházející ze starého Řecka má řadu variant. I římský filozof Plinius starší (asi 23-79) ve své encyklopedii Historia naturalis jasně píše, že „ze všech živých tvorů sloni nejvíce nenávidí právě myši“.
O tom, jak myš v chobotu může slona udusit, si lidé vyprávějí i ve středověku a představa o nepřátelství dvou zvířat tak nějak přetrvá dodnes.
Ovšem kdybyste přišli do zoo a postavili myš před slona, nejspíš to s ním ani nehne! Dle odborníků se sloni myší rozhodně nebojí. Pokud jim vadí nějací drobní živočichové, jsou to spíš včely – hned jak zaslechnou bzučení, většinou peláší pryč!
Stříkají velryby vodu?
Když se velryby vynoří nad hladinu, ohlásí se efektním vodotryskem! Alespoň tak je zachycujeme na většině ilustrací. Opravdu svým otvorem stříkají vodu, nebo je to jenom zdání?
Velryby, stejně jako delfíni či sviňuchy, patří ke kytovcům, ale především jsou to savci. I když žijí ve vodě, potřebují dýchat vzduch. A dělají to skrz dýchací otvory, které mají nahoře na hlavě.
Po nádechu dokáže většina velryb pod vodou zadržet vzduch déle než hodinu. Když už přeci jen potřebují vydechnout a vynoří se nad hladinu, vypadá to, jako by z jejich otvorů stříkala voda.
Jde však jen o vzduch, který se zatím zahřál uvnitř obřího těla! Protože je teď teplejší než okolí, vlhkost v něm začne kondenzovat a připomíná tak proud vody. Vzduch však přeci jen není tím jediným, velryba vydechuje ještě spoustu hlenu.
Je osel hloupý?
Když je někdo hloupý či se do všeho vrhá bez rozmyslu, je to prostě osel! A pokud si z nešikovnosti na knížce či na sešitu nevzhledně ohnete rohy, vyrobíte si oslí uši! Není to vůči skutečným oslům trochu nefér?
Osel opravdu není žádný hlupák, má skvělou paměť a dobře se díky ní orientuje po cestách, po kterých už šel. Navíc se dá vycvičit a rozumí povelům, proto je v mnoha situacích šikovným pomocníkem lidí.
Osly jakou hloupá zvířata však znázorňují už staří Peršané, představa sílí ve středověku a přežívá ještě v době renesance, třeba i v hrách Williama Shakespera (1564-1616).
U Miguela de Cervantese (1547-1616) je osel prostoduchý dobrák, který si nechá vše líbit. To vše ale může vycházet i z toho, že jde zkrátka o trpělivé zvíře!
Symbolem hlouposti se staly dlouhé oslí uši, i ty však mají chytrou funkci. Předchůdci dnešních oslů, žijící na pouštích, je používali k ochlazování těla.
