Ani staletí bádání zdaleka nestačila k tomu, abychom poznali vše, co příroda nabízí. Přicházejí stále nové a nové zprávy o tom, že vědci našli dosud neznámé druhy tvorů. A že příroda má obdivuhodnou fantazii!
Mezi nově objevenými druhy najdete třeba kraba s bílou srstí, opici bez nosu či modrou tarantuli.
Modrý sklípkan
Velikost: až 16 centimetrů
Kde byla objevena: Brazílie
Zprávy o zvláštním modrém pavoukovi kolovaly mezi odborníky už v dřívějších letech, trvalo ale celých pět let, než se jej v obtížně přístupném horském terénu podařilo objevit. Aby vydrželi tamní střídání sucha a extrémních srážek, schovávají se pod kameny, kde zvládají teploty od 10 do 35 stupňů Celsia. Nejde však o úplně první modrou tarantuli, jiný druh byl objeven v roce 1996 v Thajsku.
Beznosá opice
Velikost: až 60 centimetrů
Kde byla objevena: Barma, Čína
Na první pohled to vypadá, jako by tomuto primátovi chyběl nos. Ve skutečnosti je to ale tak, že jeho nosní dírky mají obrácený tvar. V období dešťů tak těmto opicím doslova prší do nosu a musejí opakovaně kýchat, aby se vody zbavily. Opice se však naučili přečkat déšť tak, že se předkloní a schovají hlavu mezi kolena. Zajímavé také je, že mají ocas jeden a půl krát delší než tělo.
Krab Yetti
Velikost: až 15 centimetrů
Kde byl objeven: Antarktida
V posledních letech byly objeveny celkem tři různé druhy těchto hlubokomořských krabů, kteří si rychle vysloužili přezdívku podle záhadného horského tvora yettiho. Krabi jsou bílí, jakoby porostlí kožešinou a obývají hlubiny antarktických moří. Poslední byl nalezen v hloubce dvou kilometrů. Žije výhradně u horkých výdechů geotermálních pramenů.
Žába Pinocchio
Velikost: až 6 centimetrů
Kde byla objevena: Indonésie
Této zvláštní nosaté žáby, která připomíná slavnou dřevěnou loutku – Pinocchia, si všiml jeden z přírodovědců, jak sedí na pytli rýže přímo v jejich táboře v indonéské oblasti Foja. Čnící nos žáby hraje u samců důležitou roli při námluvách. Všimli si, že když žába kuňká, nos se jí samovolně vzpřímí a ční mírně vzhůru. Ve chvílích nečinnosti a klidu se pak opět svěsí dolů.
Obrovská strašilka
Velikost: 32 centimetrů
Kde byla objevena: Vietnam
Strašilky jsou poměrně známým druhem hmyzu, který si lidé často chovají i doma. Takto obří jedince ale najdeme jen v tropických oblastech Asie. Například ve Vietnamu, kde objevil dva nové druhy tohoto hmyzu tým belgických biologů. Ten s názvem Phryganistria heusii yentuensis je v současnosti druhým největším zástupcem hmyzu na planetě.
Život po smrti zní spíš jako námět na horor. Ve skutečnosti ale nemusí jít jen o zombie vracející se z hrobů zpět na svět, ale o vlastnost určitých tvorů planety. Zatímco lidé po této schopnosti prahnou, zvířata ji mají danou od přírody.
„Tak dobrou noc, drahá,“ zamumlá Ladislav Stroupežnický a zabouchne za sebou dveře své ložnice. Pro jistotu ještě pootočí klíčkem ve dveřích. K prosbám manželky, aby se alespoň jeden večer zdržel u ní, je netečný. Nechce totiž, aby jej viděla bez nosní protézy. Do konce života tak pyká za to, že si v mládí ustřelil část […]
Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny. V roce 1869 dochází v japonském městě Edo ke sjednocení Konfuciánské Akademie, lékařské školy a jazykové výuky na Úřadu pro studium knih barbarů do jedné školy. O osm let později se z ní stává Tókjó daigaku, Tokijská univerzita, která představuje vrchol vzdělávání. Zahrnuje tehdy čtyři fakulty: právnickou, vědeckou, lékařskou a literární. Ministerstvo […]
„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl jí pomalu ku straně pravé a obrátiv ji potom v ráně, učinil krátký řez směrem nahoru,“ popisuje britský diplomat Algernon Mithford v roce 1868 seppuku. O pět let později už je rituální sebevražda samurajů zakázaná. Japonsko se ocitá ve víru změn, které ve společnosti nenechají kámen na kameni… Americká flotila si roku roku 1853 vynutí […]
„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“ rozohňuje se v roce 1896 šestadvacetiletý právník a národohohospodář Jaroslav Preiss. Karla Marxe a jeho učení odsoudí na smetiště dějin dávno před vznikem komunistických režimů… Čerstvě otevřená advokátní praxe radikálovi Jaroslavu Preissovi (1870–1946) uspokojení nepřináší. Pošilhává spíše po redaktorské židli – pochopí totiž, že na ní může svými liberálními […]
Jejich blízcí byli přesvědčeni, že nadobro opustili tento svět. Nejevili známky života ani před lékaři. Jejich čas přesto ještě nenadešel. Proto dokázali šokovat nejen svojí rodinu, ale i svět médií svým „návratem“.
