S neustálým vývojem zdravotnictví a moderních vyšetřovacích metod by nyní mohly ordinace praktiků připomínat spíše vědecké laboratoře ze sci-fi filmů. Jejich vybavení ale zůstává už po mnoho let stejné.
A to přesto, že modernizace zařízení by výrazně ulehčila práci nejen samotným praktikům, ale i specialistům, pojišťovnám a především pacientům.
Podle Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL) přitom k revolučnímu kroku v ordinacích praktických lékařů mnohdy nechybí mnoho.
Potřebné vybavení
Vybavení pro spirometrii, ergometrii, detekci infarktu nebo ultrazvuk. Všechny tyto přístroje zvládne praktický lékař po krátkém školení použít k rychlému určení a diagnózy pacienta přímo ve své ordinaci.
Následné správné a efektivní směřování pacientů k léčbě pak může nejen urychlit jejich rekonvalescenci, ale také výrazně snížit náklady pojišťoven na jejich léčbu.
„Naším hlavním cílem je modernizace ordinací, to však často selhává na hrazení úkonů a proplácení vybavení od pojišťoven.
Ty po nás často chtějí konkrétní data a rovněž úspory, které pořízení daného vybavení přinese,“ komentuje situaci MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. A právě data k využití jednoho z přístrojů chce nyní SVL získat prostřednictvím klinické studie.
Revoluční ultrazvuková metoda
Podle SVL může být prvním zásadním krokem k modernizaci ordinací pořízení ultrazvuku a jeho využívání takzvanou metodou POCUS (point-of-care-ultrasound).
Tato ultrazvuková metoda pomůže na místě odhalit například zápal plic, žlučníkové kameny či žilní trombózu.
Princip point-of-care testing (POCT) metody už lidé v Česku obecně znají, v ordinaci se běžně pracuje např. s ukazatelem zánětu z kapky krve odebrané z prstu (= POCT CRP).
A do stejné skupiny metod patří i POCUS. Toto cílené ultrasonografické vyšetření pacienta provádí a interpretuje ošetřující zdravotník na místě, kde se právě pacient s akutními příznaky nachází.
Úkolem je rychle zodpovědět specifickou diagnostickou, anebo terapeutickou otázku či usnadnit léčebnou proceduru: „Typickým příkladem je zápal plic.
Díky ultrazvuku, který provedu přímo v ordinaci, mohu rovnou nasadit léčbu nebo pacienta přesně a hned nasměrovat na další vyšetření. Tím se samozřejmě celkově zrychluje i jeho rekonvalescence,“ upřesňuje MUDr. David Halata.
Halata zároveň upozorňuje, že praktičtí lékaři nemají ambici přebrat práci ultrasonografistům ani jiným specialistům: „Zaměřujeme se pouze na velmi jednoduchá vyšetření určitých částí těla, která nám pomůžou lépe stanovit diagnózu.
Rozsáhlá a odborná vyšetření samozřejmě zůstanou v kompetenci povolaných kolegů.“
Studie mají přesvědčit pojišťovny
V současné době běží tři klinické studie, jejichž výsledky mají za úkol především přesvědčit pojišťovny, aby začaly ultrazvuk v ordinacích praktických lékařů hradit: „Naší studie se účastní 17 lékařských praxí, které prošly vstupním zaškolením.
Nyní sledujeme, jaká je přesnost vyšetření ve srovnání s ultrasonografisty například u vyšetření plic, žlučníkových kamenů nebo hluboké žilní trombózy dolních končetin.
Předběžné výsledky jsou zatím velice dobré, přesnou diagnózu se podaří určit v opravdu vysokém procentu případů. To značí velkou bezpečnost a přesnost ultrazvuku u praktických lékařů, i po krátkém vstupním školení,“ komentuje Halata.
Druhá studie sleduje spokojenost pacientů, třetí se zabývá změnami v chodu ordinací, které POCUS používají.
Výsledky studie chce SVL použít k vyjednání úhrady nového výkonu se zdravotními pojišťovnami. Ty totiž použití POCUS zatím nehradí:
„Hlavním přínosem pro zdravotní pojišťovny je obrovská finanční úspora – díky včasné diagnostice a efektivnímu směřování pacienta. Pokud například zápal plic vyléčíme doma, stojí léčba jednotky tisíc.
V nemocnici už ale vychází na desítky tisíc a na oddělní JIP dokonce na statisíce,“ doplňuje Halata.
