Praktický život a malichernosti obyčejného života jsou mu naprosto cizí. Narodil se pro velké věci. Jakmile se ponoří do světa svých vlastních myšlenek, je z něj génius světové úrovně a zakladatel kybernetiky, který bojuje o své místo a uznání jako lev.
Celoživotní náplň spatřuje ve vědách, které jsou společností odsunovány na druhou kolej. I když jej zkraje nikdo nebere vážně, protože je jen „hloupý“ matematik, bádá dál. Touží po uznání, obdivu a věhlasu, kterého se mu doma nedostává.
Otec ho odmala peskuje za nešikovnost, nicméně mu je vzorem, protože jako polyglot mluví 12 jazyky. Je jako v kleštích, které nechtějí povolit. Bezpečnou půdou a „domovem“ se mu tak stane matematika.
V zajetí myšlenky
Zatímco bojuje s oční vadou, jeho mozek pracuje na plné obrátky. Jako kdyby se mu snažil vynahradit to, že je odkázán na pomoc druhých. Velký jackpot hledá jeho fantazie zkrátka všude.
Automatizované továrny, řízené střely, zkoumání přenosů informací u člověka i umělé inteligence. Aby jeho převratné myšlenky někdo skutečně uznával, musí si nejprve odbýt kolečko neúspěchů, při kterém několikrát pochybuje, zda má jeho vědecká práce vůbec smysl.
Dokonce skončí i v péči lékařů. A to i přesto, že pověst a renomé si vybuduje vlastně bez problémů. Jeho cíle jsou zkrátka vyšší a tlak narůstá. Přednáší, cestuje, učí se světovým jazykům, snaží se na sebe upozornit, kde se dá.
Štěstí se na něj nakonec usmívá na významné konferenci ve Francii. Zde dostává „onu“ nabídku, která se neodmítá.
Sladký úspěch
Neobyčejné spojení matematiky, neurofyziologie a kuráže dá vzniknout naprostému vědeckému bestselleru – historicky první knize o kybernetice. Druhý díl tedy na sebe nenechá dlouho čekat.
Pryč je ten nešikovný a krátkozraký mladíček, co hltá otcovy knihy, nyní je on „otcem zakladatelem“. Hlavou mu víří další a další myšlenky, které jen čekají, až je hodí na papír. S jeho hektickým životním tempem se mu to už nepodaří.
Wienerovo jméno možná není skloňováno při hodinách matematiky a počítačů, ale v odborných kruzích je tento pán legendou dodnes. Důkazem toho je i skutečnost, že posmrtně mu je uděleno několik významných ocenění.
V zeleném
I přes svoji zvláštní povahu má Wiener touhu nastoupit do armády. Celkem se mu v té době daří, a tak chce být své zemi prospěšný. Bohužel je kvůli vadě zraku nekompromisně odmítnut.
I tak se nechce vzdát, a bere to vědeckou cestou – bádání tedy soustředí na vylepšení podmínek na bitevním poli. Spolu s kolegou Julianem Bigelowem pracují na návrhu protileteckého prediktoru sloužícího k předvídání nepřátelských leteckých trajektorií.
Na začátku je pouhým civilistou, nakonec však vysněnou uniformu přece jen oblékne. Když se mu přání vyplní, zjišťuje, že není šťastný, a odchází.