Byl válečníkem až do morku kostí. V touze po boji s německým nepřítelem ho nezastavila dlouhá cesta s těžkými zraněními ani následná amputace nohou.
Maresjevova kariéra stíhacího pilota začala v roce 1940, kdy úspěšně absolvoval leteckou vojenskou školu. Už krátce po vpádu Hitlera do Sovětského svazu si pilot připsal na své konto první čtyři sestřelené německé letouny.
Jeho ohromující příběh tím však teprve začíná…
V březnu roku 1942 byl Marejsev během jednoho z leteckých soubojů sestřelen poblíž města Staraja Russa. Z letadla sice vyvázl živý, ale jeho zranění byla těžká. Přesto se rozhodl prakticky k nemožnému – dostat se i přes těžká zranění z nepřátelského týlu zpět na Sověty ovládané území.
Jeho strastiplná cesta trvala 18 dní, ale nakonec se skutečně dokázal dostat zpět mezi své. Jeho zranění se však z pochopitelných důvodů zhoršilo a to vedlo až k amputaci obou nohou.
Jeho jedinou starostí bylo, jak znovu začít létat. Rok mu trvalo, než se naučil protézy ovládat natolik, že byl velením znovu poslán do akce. Beznohý letec tak stihl do konce války sestřelit ještě několik nepřátelských letounů.
Maresjev válku přežil a zemřel krátce před svými 85. narozeninami v roce 2001 v Moskvě.
Jeho příběh inspiroval Borise Polevého k sepsání novely Příběh opravdového člověka. Přestože se kniha těšila velkému úspěchu, sám pilot ji prý nikdy nečetl.
