Nejslavnější autorka detektivek předvedla kousek, za jaký by se nemusela stydět žádná z jejích postav. Na jedenáct dnů totiž beze stopy zmizela. O tom, co se s ní během té doby dělo, do smrti nepromluvila.
Je večer 3. prosince 1926. Agatha Christie se právě dozvěděla o tom, že jí je manžel nevěrný se svou sekretářkou. Archibald Christie své manželce oznámil, že požádal o rozvod.
Následovala bouřlivá hádka, plná výčitek a slz, během které Agatha údajně prohlásila: „Nezapomeň, že jsem schopna všeho. I zmizet.“ V půl desáté večer si spisovatelka sbalila kufřík, políbila svou spící sedmiletou dcerku a vyšla ven do mrazivé noci.
Nastartovala auto a odjela neznámo kam. Tak začal případ jedenáctidenního zmizení slavné královny detektivek.
Do akce se zapojili policisté i jasnovidci
Poté, co zmizení Agathy Christieové vyšlo najevo, okamžitě se rozjelo obrovské pátrání. Zapojilo se do něj přes tisíc policistů, patnáct tisíc civilistů, a poprvé v britské historii byly do pátrací akce nasazené i letouny.
Ministr vnitra vybízel k většímu úsilí. Hledání se zúčastnili i dva další slavní autoři detektivek – Dorothy L. Sawyersová a autor knih o Sherlocku Holmesovi, Arthur Conan Doyle.
Ten dokonce angažoval jasnovidce, který měl spisovatelku najít podle její rukavičky. Všechno ale bylo marné.
Slavná autorka detektivek zmizela beze stopy jako jedna z jejích postav
Zanedlouho bylo sice nalezeno auto Agathy Christie, ale bylo prázdné. Stálo v křoví u jezera Silent Pool, ve kterém se už v minulosti utopily dvě děti. Světla auta stále svítila a uvnitř se nacházel jak autorčin kabát, tak její zavazadlo.
Tento nález rozpoutal vlnu spekulací. Spáchala snad slavná spisovatelka sebevraždu? Byla unesena? Byl to cynický reklamní trik, který měl přilákat větší pozornost k jejím knihám? Nebo ji dokonce zavraždil její nevěrný manžel, či jeho milenka?
Záhada zmizení Agathy Christie plnila první stránky novin včetně New York Times.
Agatha Christie nalezena – ale se ztrátou paměti!
Vše se změnilo, když si hráč na banjo v hotelu Hydro v lázeňském městě Harrogate všiml návštěvnice, která se hledané spisovatelce nápadně podobala. Kontaktoval policii a ta na místo dorazila i s Agathiným manželem. Čekal je ale šok.
Všichni zúčastnění jen nevěřícně zírali, když kolem nich Agatha bez povšimnutí poklidně prošla, sedla si ke stolku a nezúčastněně začala číst noviny, na jejichž první stránce se vyjímala její fotka. Když ji manžel oslovil, nepoznávala ho. Jakápak Christie?
Ona se přece jmenuje Theresa Neale. Pod tímto jménem byl v hotelu zapsaná. Stojí za povšimnutí, že Neale bylo jméno ženy, kvůli které ji manžel plánoval opustit.
Archibaldovi Christiemu se nakonec podařilo spisovatelku přesvědčit, aby s ním odešla zpátky domů. Nejevila přitom ale velké nadšení a nechala manžela dlouho čekat, zatímco se balila a převlékala.
Zlý rok Agathy Christie
Agatha Christie nikdy nepromluvila o tom, co se během jejího záhadného zmizení dělo. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dočasná ztráta paměti, způsobená předchozím stresem a nervovým přetížením. Rok 1926 byl pro spisovatelku detektivek hodně zlý.
„Vzpomínky na následující rok svého života nesnáším,“ napsala později ve své knize, kterou nazvala Vlastní životopis. Kromě manželovy nevěry se potýkala i s finančními problémy, nebyla spokojena s rukopisy, které odevzdala, a zemřela jí matka.
Agatha Christie musela vyklidit starý rodinný dům a přebrat věci po několika generacích obyvatel.
Vyklízení přeplněného rodinného domu bylo obtížné
Byl to obrovský úkol a spisovatelka při něm musela postupovat opravdu pečlivě.
Její babička totiž ráda schovávala cennosti na těch nejnepravděpodobnějších místech, a tak našla například diamantovou brož ukrytou v punčoše, nebo peníze založené mezi starou korespondencí.
Její manžel se zdržoval v Londýně a odmítl ji navštěvovat, nechtěl ani, aby ona jezdila za ním. Údajně to bylo z finančních důvodů, ale už tehdy věnoval svou pozornost Nancy Neale, ze které se stala jeho milenka.
Agatha pracovala tak tvrdě, že zapomněla i to, jak se jmenuje
Agatha trávila celé dny prací na vyklízení domu, ale její duševní zdraví tím značně trpělo. Ztratila chuť k jídlu, byla zmatená a roztěkaná. Občas se musela zastavit, aby si uvědomila, co vlastně zrovna dělá. A už tehdy začala zapomínat své vlastní jméno.
Když měla podepsat šek, nemohla si na ně vzpomenout. Ve svých vzpomínkách o tom napsala: „Ale ovšem, říkala jsem si, svoje jméno přece znám dokonale. Jenže – jak se jmenuji?“ Spisovatelka se propadala do stále hlubšího stresu, a ten si nakonec vybral svou daň. Ztratila paměť a zmizela.
Mohla se Agatha Christie pokusit o sebevraždu?
Před několika lety spisovatel Andrew Wilson přišel s novou teorií. Podařilo se mu dohledat staré interview z roku 1928, ve kterém Agatha mluvila o tom, že se v onen temný den pokusila o sebevraždu.
Zamířila s autem k místu, kde se podle ní nacházel lom, pustila volant a nechala auto sjet mimo silnici. Myslela si, že se zřítí ze srázu. Auto ale narazilo do stromu a Agatha utrpěla silnou ránu do hlavy. V důsledku toho mohla ztratit paměť a začít si představovat, že je někým jiným.
Byla ztráta paměti jen předstíraná?
Wilson ale nevylučuje ani to, že slavná spisovatelka ztrátu paměti jen předstírala, protože sebevraždu pokládala za nekřesťanské chování a za svou chvilku slabosti se hluboce styděla.
Koncem 90. let se objevilo také prohlášení dcery tehdejší přítelkyně Agathy Christie, Judithy Gardnerová, která tvrdila, že 3. prosince 1926 zoufalá spisovatelka navštívila její matku, aby spolu vymyslely plán, jak vytrestat nevěrného manžela.
Jak to tedy celé ve skutečnosti bylo? Vydržela Agatha Christie svou ztrátu paměti celých jedenáct dní jen předstírat? To už se asi nikdy nedozvíme.
