Rozkošná hnědě pruhovaná kuřátka kasuára se prosmýknou pod větvemi. Majestátní otec je jim v patách. Modrá hlava mapuje okolí. Křupání porostu prozradí, že nejsou sami. Vnikl do teritoria jiný samec? Nebo predátor?
„Připrav pytel, ty malý zvládneš chytit do ruky,“ uslyší 30kilogramový kasuár. Slovům nerozumí, ale instinkt zažehne varovné signály. Kasuár není obranář. Kasuár je prvotřídní útočník. Smrtelně nebezpečný…
Dvojice pytláků se už natahuje po zmateně pobíhajícím kuřeti.
Kdybychom nebyli v přítmí tropických deštných lesů východní Indonésie, chtělo by říct, že slunce zaclonila majestátní silueta kasuára přílbového (Casuarius casuarius), bezmála dvoumetrového krasavce s červeným zátylkem a dlouhými kožovitými přívěsky stejné barvy.
Létat sice neumí, ale skvěle plavat a skákat ano. Zejména druhá schopnost se velmi hodí v boji. Na nohou má totiž drápy ostré jako nože. Právě s těmi se oba muži vzápětí seznámí až příliš zblízka. Pokud budou mít štěstí, přežijí.
Chtěls děti? Tak se starej!
Útoky kasuárů na člověka jsou poměrně vzácné, zejména ty smrtící. Ale najdou se. Kasuár je totiž nejen všehoschopný bojovník, ale hlavně skvělý otec. V době páření si vymezí teritorium o rozloze 1–5 kilometrů čtverečních, a to si bedlivě hlídá.
Ukáže-li se cizí samec? Automaticky nastává lítý boj. Na svém výsostném území zatím kasuár buduje rodinné zázemí. Jde o pozemní hnízdo, které má na šířku obvykle kolem jednoho metru a na výšku 10 centimetrů.
Samice, které jsou s průměrně 58 kilogramy těžší, než samci, do hnízda nakladou až 6 vajíček obvykle velkých 138×95 milimetrů. O krásná hráškově zelená vejce se ale starat nehodlají.
Za rok se sice spáří i 3krát, péči o mladé, kteří se vylíhnou za 40 dní, už od vajec nechávají na nastávajících tatíncích. A ti se mohou pro svá kuřátka rozkrájet.
Půlka se nedožije dospělosti
Z hnízda konečně vykukují hnědé hlavičky. Zatím jim chybí typický výčnělek, po kterém tenhle kasuár dostane své jméno.
Jeho přílba hraje barvami od hnědé po červenou a velmi se hodí, když v domovských hustých lesích severovýchodní Austrálie, Indonésie, na Nové Guineji či na ostrovech Aru a Seram potřebuje rychle proniknout porostem. Stačí předklonit hlavu a běžet.
Kasuár má na spěch. Musí krmit mladé a zároveň se bojí všudypřítomných predátorů. Vždyť přes všechnu jeho péči se dospělosti mezi 2,5 až 3,5 lety polovina z nich nedožije.
Sbírá bobule a ostrým zobákem je porcuje omladině, pro sebe si uloví třeba i nějakého malého savce.
Pozor! Nejnebezpečnější pták!
Pokud se kuřátkům podaří vyrůst v dospělce, čeká je nálepka nejnebezpečnějších ptáků světa. Říká se o nich, že by hravě strčili pod pomyslné křídlo i legendárního dinosaura velociraptora včetně jeho ostrých zubů a pověstného srpovitého drápu na noze.
Kasuár může žít až 20 let, v zajetí ještě o dost déle. Pro život v pralesích se mu uzpůsobí i peří. Je tvrdé a tuhé. Přilbice naopak přijde vhod také při dolování lahůdek, třeba v podobě hmyzu. Zajímavé je, že samice mají tuhle unikátní helmici větší, než samci.
