Poté, co je španělský ministerský předseda Manuel de Godoya svržen, objeví nový majitel jeho zámku tajnou místnost se sbírkou ženských aktů. Jeden z nich je tak skandální, že si na jeho autora posvítí španělská inkvizice.

Oním malířem však není nikdo menší než Francisco Goya (1746–1828). Dvorní malíř krále Karla IV, ředitel královské akademie a jeden z nejváženějších umělců své doby. Právě on v roce 1800 maluje ženský akt tak, jak se to dosud nikdo neodvážil udělat.

Ve své době skandální akt je stále zahalen tajemstvím.

Inkvizice se zlobí

Žádné halení erotiky pod závoj náboženské alegorie, žádné mytologické Venuše, žádné pózy cudně ukrývající „to“. Goya maluje reálnou ženu a poprvé v dějinách západního malířství ji maluje do všech detailů, včetně realistického pubického ochlupení.

Navíc ve vyzývavé póze a hledící na diváka, jako by ho vybízela, aby si ji pořádně prohlédl, k čemuž svádí i to, že na obraze není nic, co by odvádělo pozornost.

Není divu, že se inkvizice zlobí, a téměř sedmdesátiletý malíř se 16. března 1815 musí zpovídat, z toho jak si mohl dovolit namalovat něco takového.

Pro citlivější povahy existuje také verze oblečené maji.

Obraz plný záhad

Jak dokázal z inkvizičního řízení odejít bez trestu, přitom není jedinou záhadou. Dodnes je totiž tajemstvím, čí je zobrazené tělo. Názor, že nešlo o nikoho veřejně známého, totiž bere za své ve chvíli, kdy se zjistí, že obličej byl dodatečně přemalován.

Což znamená, že se pod ním může skrývat kdokoli. Protože je namalován pravděpodobně na zakázku ministerského předsedy Manuela de Godoye (1767-1851), mohla by to být jeho milenka Pepita Tudó (1779- 1869).

Nebo snad Goyova milenka María- Teresa, vévodkyně z Alby (1762-1802), jak tvrdí spisovatel Lion Feuchtwanger?

Oblečená maja

Vedle Nahé maji namaluje Goya další, téměř totožný obraz. Na něm je stejná dívka ve stejné pozici, ale tentokrát oblečená. Oba obrazy Nahá i Oblečená maja mají zcela shodné rozměry.

Měří přibližně 100×190 cm a dívka na nich je tedy zvěčněna v životní velikosti.

Podle historika umění Ivana Nagela namaloval Goya druhý obraz na přání zadavatele, který ho zavěsil do speciálního „postroje“ tak, že veřejně visela oblečená verze, ale kdykoli mohla být „prohozena“ s nahou.

Oba obrazy jsou dnes k vidění v Museo del Prado v Madridu a jsou jedním z jeho hlavních lákadel.