Z příjemné dřímoty vytrhne Ann Hodgesovou náhlá bolest v boku a hluk. V úleku ji napadne, že explodovala plynová kamna. Pak si všimne černého kamene, ležícího vedle pohovky a pořádné díry ve střeše. „Můj Bože, co to je?!“ vyděsí se mladá žena.
Meteority různých velikostí prší z nebe dnes a denně. Občas napáchají pořádnou na majetku a nepřímo zraní spoustu lidí. Existuje však i možnost, že vesmírný projektil trefí také jediného člověka.
Prvním takovým věrohodně doloženým a zdokumentovaným případem se v roce 1954 stává Američanka Ann Hodgesová (1923-1972) z města Oak Growe v Alabamě.
Její příběh ve své době vyvolá senzaci a způsobí dokonce právní bitvu o to, komu necelé čtyři kilogramy vážící meteorit vlastně patří.
Útok z nebe?
Jakmile se poraněná žena vzpamatuje ze šoku, myslí si, že vše mají na svědomí děti, hrající si na ulici. Její matka se proto vydá ven vypátrat viníky. Lidé ze sousedství ale přispěchají sdělit ženě své zážitky.
Na nebi se prý objevila ohnivá koule a ozval se výbuch, po kterém zůstal nahnědlý oblak. Geolog, provádějící nedaleko terénní výzkum, předběžně označí podivnou černou věc za meteorit.
V době studené války ale nejsou paranoidní myšlenky neobvyklé a meteorit se dostane do rukou armádních specialistů. Od nich putuje už přímo do americké výzkumné a vzdělávací organizace Smithsonian Institution, provozující také řadu muzeí.
Tamní kurátoři jsou z něj tak nadšení, že jej odmítnou vrátit do Alabamy. Když se konečně po dlouhých peripetiích vrací zpět, stane se příčinou neobvyklého právního sporu.
Spor o meteorit
Majitelka domu, kde žije Ann Hodgesová s manželem Eugenem v pronájmu, chce meteorit pro sebe. Má na to právní nárok z pozice vlastníka pozemku i domu. Dokonce Ann pohrozí žalobou za zadržování cizího majetku.
Veřejnost, která může díky sdělovacím prostředkům sledovat celý boj, stojí na straně zraněné ženy. Nakonec horké hlavy vychladnou a po zaplacení 500 dolarů se Ann stává majitelkou meteoritu. Ten jí ale štěstí nepřinese.
Odmítá výhodnou nabídku na odkoupení meteoritu od Smithsonian Institution a čeká na lepší. Žádnou ale nedostane a tak nakonec věnuje meteorit zdarma muzeu alabamské univerzity.
Náhlý vzestup popularity a rozruch okolo události si vybere daň na psychice boubelaté tmavovlásky a to nakonec vede k rozvodu.
Později Ann umírá osaměle na selhání ledvin Paradoxně tak na všem nejvíce vydělá místní zemědělec, který objeví druhý fragment meteoritu. Prodá ho do sbírek Smithsonian Instution a za získané peníze si koupí ojetý automobil a malou farmu.
Každý má nějakou šanci
I když jde o první zdokumentovaný případ zasažení člověka meteoritem, není zdaleka jediný. Popisy jiných uváděných případů jsou ale neurčité, zejména ze starší doby.
Přesto je nepravděpodobné, že by úplně všechny byly smyšlené nebo špatně popsané či pochopené. Šance, že člověka zasáhne meteorit, je totiž vyšší než u výhry v loterii.
Profesor z americké Tulane University Stephen A. Nelson dokonce vypočítal, že pravděpodobnost zásahu meteoritem je 1:1 600 000, zatímco u výhry ve Sportce je šance výrazně nižší a sice 1:13 983 816 a u výhry Eurojackpotu je to 1:95 344 200.
