Fašistická Itálie pod vedením svérázného Benita Mussoliniho (1883–1945) si nechtěla připustit, že zlatá éra kolonialismu je ta tam.
Jelikož byla ale většina afrických zemí už „rozebrána“, Itálie se v roce 1935 zaměřila na zemi, která vynikala dlouhou érou nezávislosti. Šlo o Etiopii neboli Habeš.
Mussolini nepochyboval o chabé vojenské vybavenosti země a bohatých zásobách nerostných surovin. Aby chystaná invaze měla punc spravedlnosti, zaštítil ji snahou o zcivilizování této „barbarské země“.
Jedině Etiopie
Mussolini ale svým stoupencům zapomněl říct, že Itálie bojuje s vzrůstajícími sociálními problémy, které ovšem válka perfektně zakryje. Jedním z posledních důvodů podlé invaze bylo odčinění ostudné porážky Italů v této zemi na konci 19. století.
Tehdy šlo o unikátní jev – Afričané úspěšně ustáli invazi evropské mocnosti a uhájili etiopskou nezávislost.
„Po čtyřicet let jsme trpělivě snášeli habešské provokace, ale teď již nadešel okamžik, kdy tomu musí být konec,“ vydal Mussolini v projevu pomyslný povel k invazi. Nelibost Společnosti národů byla chatrná a sankce se minuly účinkem.
Jedy z letadel
Italská Libye, Somálsko a Eritrea přispěly k tomu, že došlo k hladkému vpádu italských vojsk do Habeše 3. října 1935, navíc bez vyhlášení války. Početní převaha a moderní zbraně měly zaručit, že země bude ovládnuta v měřítku několika týdnů.
Technická převaha Italů ale v nehostinné zemi nezabodovala. Do konce roku vetřelci ovládli jen zlomek etiopského území.
Proto došlo k vyslání dalších osmi divizí a nové techniky do země, a i když se v prosinci uvažovalo o mírovém řešení konfliktu, v únoru 1936 už zemi okupovalo na 350 000 vojáků.
Na scénu se dostalo i užití jedovatého yperitu, jenž dopadal z letadel na etiopské obyvatelstvo, na rostliny i zvířata. Mizerně vybavení i odění etiopští vojáci neměli šanci. Evropské mocnosti a Spojené státy jim nepomohly.
Do náruče Hitlera
Výrazných vojenských úspěchů se ale Italové dočkali až na jaře 1936, metropoli Addis Abebu dobyli 5. května. Po obsazení třetiny země se Mussolini vyhlásil imperátorem, což vzbudilo v celém italském národu obrovskou vlnu oslav a radosti.
Habeš byla spojena s Eritreou do Italské východní Afriky, zbytky etiopské armády se uchýlily k partyzánské válce. Francie a Velká Británie znechuceni italskou brutalitou se od Itálie odvrátily. Mussolini pak nastoupil přirozenou cestu ke spojení s hitlerovským Německem.