Skip to content

Křehké rovnováze akvaponických farem pomohou řasy

Symbióza chovu ryb a pěstování zeleniny v uzavřeném systému, takzvaná akvaponie, je v Česku na vzestupu. Aby byl byznys nejen rentabilní, ale taky maximálně ekologický, je potřeba vybalancovat v systému křehkou rovnováhu, která by svědčila jak rybám, tak rostlinám.

Se strojaři z VUT ostatně pracují ještě na jedné inovaci, a to speciálním pěstebním boxu pro hydroponii (tedy pěstování rostlin ve vodě, ale bez ryb), který by byl zcela soběstačný. Foto: VUT Brno

S řešením teď přišli vědci z VUT v Brně a z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (zkráceně CzechGlobe). S firmou Flenexa zmapovali tok živin v akvaponické farmě, navrhli model pro predikci chování systému a podle prvních laboratorních testů vytipovali řasy, které by měly pomoci high-tech farmaření zefektivnit.

Sci-fi na Zemi

Akvaponická farma firmy Flenexa v Přáslavicích u Olomouce vypadá jako ze sci-fi filmu: ve čtyřpatrovém podzemním bunkru bývalého vojenského areálu rostou pod umělým světlem saláty, jejichž kořínky jsou místo hlíny ve vodě, v nádržích plavou ryby.

Flenexa se nicméně od běžných akvaponických farem liší. Kromě vlastního pěstování řeší tato technologická společnost vývoj inovativních zařízení, která dodává ostatním zájemcům o akvaponické farmaření.

S výzkumem jim pomáhají i odborníci ze strojní fakulty VUT a Akademie věd, kteří s firmou spojili síly v rámci takzvaných inovačních voucherů.

Dnešní akvaponické a hydroponické farmy obvykle působí ve speciálně upravených prostorách, kde je instalováno vhodné osvětlení i vzduchotechnika. VUT Brno

První spolupráce se zaměřovala na analýzu toku hmoty a energie v akvaponickém procesu. Během tří měsíců jsme z farmy Flenexy odebrali a analyzovali desítky vzorků vody. Díky tomu se nám podařilo zmapovat tok živin, které putují primárně od ryb směrem k rostlinám, a také jsme vytvořili model, který umí simulovat, jak bude systém po nějaké změně vypadat.

Laicky řečeno: jak se změní rovnováha systému, pokud například sklidím určité množství salátů,“ popisuje Vítězslav Máša z Ústavu procesního inženýrství strojní fakulty VUT v Brně. Na základě tohoto modelu nyní firma chystá software, který bude nabízet zákazníkům pro monitoring jejich akvaponických farem.

Druhým krokem bylo vyřešit, jak v systému nastolit rovnováhu živin. Tento úkol připadl vědcům z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Našim cílem bylo navrhnout technologii, která by přebytečné živiny, zejména dusičnany, které se ve vodě hromadí, pomohla odstranit.

Vybrali jsme a otestovali dva druhy řas a ukázalo se, že sloučeniny dusíku spotřebovávají velmi efektivně. Do budoucna proto zvažujeme do systému cirkulující akvaponické vody zapojit řasový bioreaktor.

Ten si lze představit jako trubky nebo ploché akvárium, které se prosvěcuje a kde rostoucí řasy působí jako stabilizační prvek celého procesu,“ vysvětluje Kateřina Sukačová z CzechGlobe.

Nový pěstební box by si tohle všechno měl zařídit sám. VUT Brno

Nezávisle a ekologicky

Popsané snahy směřují k jakémusi ideálu akvaponického farmaření, kterým je maximálně efektivní a soběstačný systém, který by – při troše představivosti – mohl být cestou, jak produkovat potraviny ve ztížených podmínkách, například jako v tomto případě v podzemním bunkru.

„Řasy plánujeme využít na udržování rovnováhy běhen změn osazení systému. Navíc jsou samy o sobě produktem, který chceme zkusit využít ke krmení ryb, čímž by se cyklus ještě více uzavřel. Naši snahu o maximálně nezávislé farmaření zatím omezuje třeba to, že musíme ryby krmit komerčně kupovaným krmivem.

Současné výsledky, byť jsou povzbudivé, proto považujeme spíše za startovací bod, určitě nás čeká ještě další vývoj a spolupráce s odborníky,“ říká spolumajitel firmy Flenexa Michal Netolický.

Řasy jsou v křehké rovnováze. VUT Brno

Plánujeme ho využít pro experimentální účely, protože chceme zdokumentovat hydroponické pěstební postupy pro další druhy zeleniny. V ideálním případě bychom jej chtěli i prodávat a boxy budou navržené tak, aby se daly stohovat třeba v prázdné skladovací hale vybavené jen regály.

Boxy by byly zcela nezávislé a lidská obsluha by zajistila pouze sadbu a sklizení už vzrostlé zeleniny,“ dodává ke svojí vizi Netolický.

Foto: Úvodní foto: VUT Brno
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Kam investovat úspory, aby vydělávaly?
iluxus.cz

Kam investovat úspory, aby...

Jediným způsobem, jak se bránit znehodnocování...
Hradecko jako turistická oblast
epochanacestach.cz

Hradecko jako turistická...

Tuto příjemnou destinaci...
Město skryté v Údolí smrti: Údajně v něm žili obři!
enigmaplus.cz

Město skryté v Údolí smrti:...

Na naší planetě existuje jen málo nehostinnějších...
Sužuje Soukalovou velký strach o miminko?
nasehvezdy.cz

Sužuje Soukalovou velký...

Poslední měsíce nebyly...
Vzdušná prosvětlená klasika v mrakodrapu
rezidenceonline.cz

Vzdušná prosvětlená klasika...

Doslova jako výkladní skříň značky Minotti působí...
Byla Lily skutečně zázračné dítě?
skutecnepribehy.cz

Byla Lily skutečně zázračné...

Když byly naší dcerce čtyři,...
Najde Randová díky Ulici konečně svou osudovou lásku?
nasehvezdy.cz

Najde Randová díky Ulici...

Zatímco se MARTINĚ RANDOVÉ...
Čočková polévka s octem a olejem
tisicereceptu.cz

Čočková polévka s octem a...

Čočkovka vyšší úrovně! Zkuste ji a...
Zázrak z Cochabamby: Bolivijský Ježíš roní trnové hroty
enigmaplus.cz

Zázrak z Cochabamby: Bolivijský...

V Cochabambě, hlavním městě stejnojmenného bolivijského...
Vědci objevili stopy exploze, která mohla zničit biblickou Sodomu
21stoleti.cz

Vědci objevili stopy exploze,...

Lokalita Tall el Hammam v dnešním Jordánsku...
Odpad! A zase odpad! Kam s ním?
panidomu.cz

Odpad! A zase odpad! Kam s...

Už v dobách slavného fejetonu Jana Nerudy se řešila...
Co je zač děsivá příšera Momo z Missouri?
epochalnisvet.cz

Co je zač děsivá příšera...

Drobounká dívenka jménem Doris myje v kuchyni...