Řekne-li se katedrála Notre-Dame, každý si vybaví Paříž a hrbatého zvoníka Quasimoda. Jenže chrámy zasvěcené matce Boží nejsou ve Francii ničím výjimečným. Třeba obyvatelé města Rouen se mohou pochlubit stejnojmennou katedrálou, která je se svými 151 metry čtvrtou nejvyšší křesťanskou stavbou světa.

Ovšem nejpůsobivější perlou toho jména je ta, která se nachází v Chartres.

Městečko Chartres se nachází asi 70 kilometrů jihozápadně od Paříže. Žije v něm přibližněš 40 000 obyvatel, což na francouzské poměry není příliš. Ovšem Chartres má bohatou historii, kterou zosobňuje hlavně místní velkolepá katedrála.

Katedrálu Notre-Dame v Chartres lze právem považovat za vrchol gotické architektury. Město je položeno v rovině, takže věže této dominanty září do velké vzdálenosti, což ji ještě dodává na monumentalitě.

Inu, věřící si podle představ církve, měl uvědomovat při pohledu na katedrálu svou zanedbatelnost…

Stavba je vybudována na základním katedrálním půdoryse. Skládá se z polygonálně, sedmi stranami dvanáctiúhelníka ukončeného chóru, trojlodního, bazilikálně utvářeného transeptu (příčné chrámové lodi) s křížením a totožně utvářeného západního soulodí.

Chrám je dlouhý 130 metrů, jeho nejvyšší věž dosahuje 115 metrů a rozpětí kleneb, charakteristických pro gotické stavby, činí 16 metrů. Se stavbou se započalo v roce 1194. Z původní katedrály, která zde stála před tím, zůstalo západní průčelí vystavené ještě v románském slohu.

Katedrála byla dokončena v roce 1260 a při jejím vysvěcení nechyběl ani francouzský král Ludvík IX. (1214 – 1270). I poté však práce na ní pokračovaly.

Před tehdejšími staviteli se sluší smeknout. Nesmírně zajímavý je zdejší labyrint umístěný v dlažbě katedrály a dokazující suverénní znalost aplikované geometrie. Labyrint byl určen pro kající poutníky, kteří se měli přiblížit k svátosti po kolenou.

Gotické klenby pak naznačují, že starým mistrům nebyly neznámé silové a fyzikální zákonitosti. Dodnes není zcela jasný postup, jak taková vysoká klenba vlastně vznikala, ani to, jak doboví stavitelé dokázali přesně určit šířku pilířů.

I současné vyspělé počítače si s tímto problémem lámou hlavu, či lépe řečeno procesory…

Co je na katedrále také fascinující, jsou její okna. I když je interiér chrámu tmavý, je zde více než 170 oken. Byť se Francie stala bitevním polem mnoha válek, kdy řada kostelů skončila v plamenech, katedrála v Chartres přečkala většinu dějinných ataků.

A tak se návštěvníci mohou dodnes kochat původními mnohabarevnými vitrážemi. Až magický nádech dává těmto vitrážím sluneční svit. Každá z nich nese značku některého z dárců nebo erb šlechticů. V katedrále je i řada architektonických zvláštností.

Jedním z nich je třeba okenní otvor, kterým každý rok při letním slunovratu dopadne paprsek světla na světlou dlaždici se zlatým čepem. Podle mnoha spiritualistů je katedrála mystickou šifrou, ve které je obsaženo tajemství světa.

Stavba má totiž ztělesňovat moudrost věků, tak jak ji představují egyptské pyramidy nebo Archa úmluvy. Ať je to jak chce, katedrála Notre-Dame v Chartres je jednou z nejúchvatnějších staveb, jakou kdy stvořily lidské ruce.