Nesmrtelnost nebo elixír mládí, to byly touhy mnohých despotů, ale i volených vládců a politiků. V současnosti je celkem běžné, že politici podstupují plastické operace, čímž získávají punc mladosti a pro mnohé voliče jsou přitažlivější.

Nejen dávní alchymisté, ale i současní vědci pracují v některých státech na tom, aby její vůdce pozemský svět jen tak neopustil…

V roce 1939 byl Josif Stalin na jednom z vrcholů své politické kariéry. Jeho moc uvnitř SSSR byla upevněna terorem a strachem, zároveň pomocí propagandy a kultu osobnosti si získal místo v mnoha srdcích obyčejných Rusů.

Zejména mladá generace byla Stalinem okouzlena, zvláště když nic netušila o tom, co se děje v sovětských pracovních lágrech nebo nevěděla o Stalinově paktování s Hitlerem. Sám Stalin byl však plný obav a strachu. Strachu ze spiknutí, z nemoci i ze smrti.

Doktor Steven N. Austad ve své knize Proč stárneme analyzuje případy řady lidí, kteří se údajně dožili extrémně vysokého věku a všechny je odhaluje jako podvody.

Zmiňuje případy právě ze Stalinovy éry, kdy se lidé na Kavkazu měli dožívat 200 let. Gruzínec Stalin podobné zkazky podporoval, chtěl věřit, že právě Kavkazané se dožívají vysokého věku.

Ve zmíněném roce 1939 upoutala Stalinovu pozornost mladá radioložka Lydia Timašuková. Navrhla totiž soutěž, jejímž cílem mělo být nalezení prostředků, které by „velkému vožďovi“ prodloužily život.

„Soudruh Stalin je tak drahý SSSR i celému lidstvu,“ psala Timašuková ve svém návrhu.

Později ji zverbovala tajná policie a v padesátých letech udávala lékaře, kteří měli podle Stalinova spikleneckého scénáře usilovat o jeho život. Soutěž byla neúspěšná, což ovšem neznamenalo, že by si Stalin nechtěl prodloužit život.

Ve stáří se však v jeho případě jednalo spíše o náznaky paranoidních představ, že ho okolí chce zabít.

Při jeho cestách museli podél silnice stát strážní v rozestupech 100 metrů a závěsy u oken se nesměly dotýkat podlahy, aby se za nimi případný atentátník nemohl schovat. Stalin nakonec zemřel v roce 1953 a nedočkal se ani nesmrtelnosti v podobě nabalzamovaného těla jako jeho předchůdce Lenin.

Zatímco ten trůní v moskevském mauzoleu dodnes, Stalin z něj byl ve vší tichosti v roce 1961 odstraněn a pohřben u kremelské zdi.