Nejčastěji je známá pod přídomkem „šílená“. Ve skutečnosti ale byla jen hluboce oddanou milující matkou, se kterou se osud rozhodně nemazlil. Její životní příběh patří k těm, které se dají zařadit do kategorie velmi nešťastné lásky.

Život Jany I. Kastilské (1479–1555), známé spíš jako Johana, připomíná horskou dráhu. Ačkoliv se narodí jako princezna, k pohádce má její život daleko. Jako mladá překypuje nadšením a romantika z ní čiší.

To, co začne jako klasická románová love story, má smutný konec. S přibývajícím věkem se totiž mění v utrápený a osamělý uzlíček neštěstí, který se odcizí i vlastním dětem. Doopravdy byla těžce zkoušená žena šílená, anebo nešťastná?

Děvčátko k pohledání

Coby třetí dítě Ferdinanda II. Aragonského (1452–1516) a Isabely Kastilské (1451–1504) má od kolébky připravenou zářnou budoucnost. Jako malá okouzluje milou, přívětivou povahou, dobře si rozumí také s kytarou i s náročnou výukou latiny.

Když v roce 1495 její rodiče dohodnou sňatek s budoucím vládcem Nizozemska – Filipem Sličným (1478–1506), jiskra přeskočí na první pohled. Silné pocity umocňuje skutečnost, že mladý muž její city opětuje, takže svatbě nestojí nic v cestě.

Uskuteční se proto asi dva dny po seznámení.

Z milovníka hrubián

Idylka bohužel nevydrží dlouho. Jakmile Johana poprvé okusí „náruč lásky“, nemůže se jí nabažit. Manžela svádí snad na každém kroku. Veškerá jeho přání jsou dopředu splněna, není nic, v čem by mu byla schopná odporovat.

Po dvoře ihned kolují zvěsti, že novomanželka je svým mužem naprosto posedlá, čímž se po čase začíná bavit i samotný Filip. Zábava se ale velmi rychle zvrtne v hrubost a násilí. I když mu během několika let porodí šest dětí, k obnově úcty a respektu to zkrátka nestačí.

Filip manželku dávno odepsal a raději se baví jinde.

Scéna na scénu

Situaci napomáhají její četné žárlivé scény, Johana vidí potenciální milenky všude. Od manžela se za čas dočká jediného, tmavé, pečlivě uzamčené komnaty, kde je neustále hlídána. Důvodem jsou údajně její nekontrolovatelné záchvaty vzteku a hysterie.

Jednu z dvorních dam totiž nechá ostříhat dohola, protože má příliš svůdné kadeře. Tomu, aby se celá aféra nedostala na veřejnost, se zabránit nepodaří, a tak si celý dvůr při vyslovení Johanina jména jen klepe na čelo.

Nový začátek se jí nabízí s možností vládnout v rodné Kastilii.

Nešťastný uzlíček

Důvěru v její schopnosti vládnout ale nikdo z jejího okolí nemá. Na kastilský trůn si dělá zálusk i Filip, v rodině se proto rozhoří boj o moc. Než si však stihne flanderský hrabě své malé vítězství vychutnat, umírá, což Johanu naprosto srazí na kolena.

I přes všechna příkoří svého muže nikdy nepřestane milovat a odmítá bez něj žít. Pravidelně přespává vedle jeho rakve, nemyje se ani nečeše. Posledních pár let života bojuje se svými dětmi i skutečnými záchvaty deprese.

Když proto v roce 1555 umírá na komplikace z neléčených bércových vředů, nachází konečně vysvobození ze své neutěšené situace.