Biblický Izák, syn Abrahama, patriarchy židovského národa, se ve věku 40 let ožení. Vezme si Rebeku, a když se konečně dočkají potomků, narodí se jim dva synové, dvojčata.
Jako první přichází na svět Ezau, hned za ním Jákob (v českém překladu Jakub), jenž se svého o chvilku staršího sourozence drží za patu. Proto se význam tohoto jména vykládá v hebrejštině jako druhorozený, „ten, kdo se drží za patu“.
Touží se stát dědicem
Mladší Jákob stále touží stát se prvorozeným, který podle práva dědí a stává se hlavou rodiny. Navíc podle Božího příslibu má z Izákovy rodiny pocházet významný národ. Brzy má ale Jákob příležitost prvorozenectví opravdu získat. Jednoho dne si připraví k jídlu mísu čočky.
Dostane čočku
Jeho bratr Ezau, lovec, přijde hladový domů. „Jákobe, dáš mi trochu čočky? Mám velký hlad,“ požádá bratra. Ten ochotně souhlasí, ale má podmínku. „Dám ti celou misku, pokud mi za to přenecháš svoje prvorozenectví,“ navrhne. Ezau nic nenamítá.
