Věříte, že nenávistný pohled může na člověka přivolat neštěstí? Pokud ano, rozhodně v tom nejste sami. Uřknutí se obávali a dosud obávají lidé ze všech koutů světa. Každý národ má přitom svůj způsob, jak se před zlou mocí ochránit.

Turci spoléhají na nazar, české matky na červenou barvu… K čemu upínají naději v Rusku?

V matičce Rusi přišli z našeho pohledu s kuriózním způsobem ochrany. Rusové věří, že před silou kleteb a negativních myšlenek je ze všeho nejlépe ochrání obyčejný spínací špendlík. Vlastně ne tak docela obyčejný.

Špendlík je před použitím nejprve nutné na tři hodiny ponořit do svěcené vody. Pak se připevní na oblečení. Ovšem pozor. Musí být připnut tak, aby nebyl vidět! Tento maličký předmět pak podle všeobecného přesvědčení upozorní svého majitele na negativní síly. Jak to funguje?

Náhoda či uhranutí?

Ivan si doma zuřivě vytřepává košili. Kde je jeho spínací špendlík? Umístil ho přece pod límeček košile jako vždycky. Tak jak to, že je jeho ochranný nástroj pryč?

Se zachvěním si vzpomene, jak se na něj jeho nový kolega v práci tak zvláštně podíval. „Můj špendlík je pryč. Stal jsem se obětí kletby,“ celý bledý oznámí své ženě. Nataša jeho obavy nesdílí. „Nesmysl, špendlíky se prostě občas ztrácejí.

Je to náhoda, nic jiného zatím nevězí,“ snaží se ho uklidnit. Ivan však šílí.

Dobře si pamatuje, jak mu jeho babička říkala, že pokud se spínací špendlík otevře, znamená to, že jeho majitel obdržel zlý pohled, a když se ztratí, byla proti člověku vyslána kletba.

Opravdu může obyčejný špendlík upozornit na zlé síly, nebo jde jenom o hloupou pověru?