Odřeniny, puchýře, ale i řezné rány od nože… Co se děje pod povrchem kůže? A co je nutné dělat proto, aby se rána zahojila co nejrychleji?

Nejčastější běžná poranění nepotřebují ani zásah lékařů a vyléčí se samy. Jejich hojení ale můžeme sami urychlit nebo zamezit komplikacím. V první řadě je velmi důležité zastavit krvácení a zpomalit průtok krve.

Aby se následně zabránilo infekci, musí se z rány odstranit veškeré nečistoty a místo pečlivě omýt. Pokud by se přeci jen objevily příznaky infekce, jako horečka, červené zarudnutí nebo nadměrná bolest, doporučuje se navštívit lékaře.

Nemoci a bakterie komplikují hojení

Infekce je nebezpečná hlavně v případě, když v ráně zůstane cizí předmět. V takovém případě se přirozená obrana těla snižuje desetkrát až stokrát, jelikož se v ráně množí velké množství bakterií. Potíže přicházejí také s vyšším věkem, oslabenou imunitou, ale i s nemocemi, jakými jsou cukrovka, onemocnění ledvin nebo ateroskleróza.

Jak urychlit hojení ran?

Rychlost hojení závisí na imunitním systému a schopností regenerace. Čím déle se hojí, tím větší je riziko, že se na místě vytvoří viditelná jizva. Často se k čištění ran používá peroxid vodíku, jod nebo alkohol.

Tyto látky ale mohou poškodit tkáň. Pomoci mohou i některé léčivé rostliny, jako je šalvěj nebo extrakt z heřmánku. Na drobná poranění je možné použít i měsíčkovou mast nebo přípravky obsahující aloe vera.

Fáze hojení

Zastavení krvácení (exsudativní fáze) – po poranění, kde se objeví krev, dochází následně k zúžení cév a tvoří se krevní sraženiny, které brání úniku dalšímu krve. Zánět (proliferativní fáze) – tvoří se tzv. granulační tkáň. Do rány se dostávají bílé krvinky, které pomocí zánětlivé reakce zbavují postiženou oblast bakterií a dalších mikrobů. V tomto stádiu se objevuje začervenání a otok. Oprava tkání – následně se množí buňky, vznikají nové cévy a tvoří se kolagen. Kůže se zaceluje a vzniká jizva, která nejprve zčervená a poté bledne. Konečné hojení – celé hojení trvá několik dnů, měsíců, ale dokonce i mnoho let. Záleží na rozsahu poranění. Nová kůže má stejnou strukturu jako ta před úrazem.

Typy ran

hluboká rána – kvůli špatné dostupnosti se hůře léčí a je velmi náchylná k sekundární infekci infikovaná rána – nejčastěji jsou původci infekce stafylokokové, streptokokové nebo kvasinky neinfikovaná rána – rána není ohrožena mikroorganismy, je ale nutné ji chránit před další nákazou suchá rána – pokud je rána příliš suchá, představuje pro hojení velmi nepříznivé prostředí. Hojení potřebuje pro zdárný průběh určitou vlhkost. nekrotická rána – nekróza, která se v ráně vyskytuje, je ideálním prostředím pro rozvoj bakteriální infekce. Proto musí být nekróza odstraněna už v počátcích léčby. sekretující rána – sekrece z rány je přirozená, pokud jí je ale větší množství, vede ke zpomalení procesu hojení povrchová rána – jedná se o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány nebo lehčí popáleniny povleklá rána – povlak je tvořen odumřelými buňkami tkáně a není vyloučen ani výskyt bakteriálního biofilmu