Jedna je I, deset X, sto C…, to většina lidí dobře ví. Jaké písmeno ale zvolit, když chceme napsat nulu? Samozřejmě je to chyták, nula v římském systému není! Proč tu ale chybí, když staří Římané její význam znají?

Především jde o to, že římský systém čísel nebyl navržen k počítání aritmetických příkladů. V počátku slouží hlavně k obchodování se zbožím. Při tom nulu zapsat nepotřebujeme, a proto pro ni znak schází.

Římané však již mají slovo ,nulla“ kterým chápou jednoduše „nic“. V matematice i v řadě běžných situací ale nula přeci jen schází a její absence u římských čísel je také jedním z důvodů, proč nakonec dostanou v 11. století přednost číslice arabské.

Za vynálezce skutečné matematické nuly je považován indický matematik Brahmagupta (598–668), různé její koncepty ale používají již starověké civilizace v době před Kristem.

Je nula sudé, nebo liché číslo?

Matematické poučky nám většinou tvrdí, že každé celé číslo, tedy to bez desetinné čárky, je buď sudé, nebo liché. Jak je to ale s nulou, která má mezi čísly tak trochu speciální postavení?

Sudé poznáme podle toho, že lze vydělit dvěma bezezbytku. Když vydělíme nulu dvěma, vyjde nám nula. Žádný zbytek tu není. Většina matematiků tedy skutečně nulu označuje jako sudé číslo.

Nulu můžeme v podstatě vydělit čímkoliv, ovšem opačně už to nejde. Pokud budeme libovolné číslo dělit nulou, výsledek zůstane nedefinován – příklad nemá řešení!

Existoval rok 0?

Jako neřešitelná se však zdá i jiná otázka s nulou. Mohl být takto označen rok, v němž se převrátil letopočet před Kristem do letopočtu po Kristu? A nepočítáme dnes roky špatně?

Letopočet, který známe dnes, zavádí roku 525 mnich Dionysius Exiguus (asi 470–544). Nechce použít číslování podle let císaře Diokleciána, pronásledovatele křesťanů, a zavádí tedy letopočet od narození Krista. Ten stanovuje na rok 1.

Na Dionýsa navazuje anglosaský dějepisec Beda Ctihodný (asi 672–735) v díle Církevní historie anglického lidu a poprvé tu používá i latinské označení „před Kristem“. Po roce 1 př. n. l. hned následuje rok 1. Nula schází!

Matematicky je to však samozřejmě nesmysl, proto rok 0 použije astronom Jacques Cassini (1677–1756) v knize Tables astronomiques a všechno se trochu zamotá. Rok 44 př. n. l. je tedy v astronomickém vyjádření totéž jako rok – 43.

Pak jsou tu ještě názory některých odborníků, podle nichž se Ježíš nenarodil v roce 1, ale od 4 až 7 let dříve. Přepisování letopočtu snad ale zatím nehrozí.