Světla je stále méně a příroda se pomalu odívá do barevného kabátu z listí. To ale provází deštivé a sychravé počasí. Pro řadu lidí nastává období, kdy na ně dopadnou těžké podzimní chmury…

Pokud špatně spíte, trpíte úzkostmi a ustavičným strachem, že se stane něco špatného, ale nechcete skončit „na lécích“, mějte se na pozoru. Na anxiolytikách (lécích proti úzkosti na předpis) se člověk snadno stane závislým.

Jsou určeny k akutní úlevě od úzkosti a napětí, rozhodně by se tak měly užívat jen krátkou dobu, neboť jsou potenciálně návykové. Závislost na ně vzniká poměrně rychle.

Nicméně existují i jiné možnosti léčby úzkostných stavů, například pomocí fytomedicíny, tedy přírodních léků.

Mezi nejčastější stresové problémy lidí v zaměstnání např. konfliktní vztahy s kolegy /nadřízenými i podřízenými/, změna práce, zklamání z nepovýšení /ale i rychlý kariérní růst/, obsah práce nevyužívající potenciál či naopak tlak na vysoký pracovní výkon, dlouhodobé nečerpání dovolené a řada dalších faktorů.

Varovné signály vyhoření

Otázkou je, kdy má člověk zpozornět, a jak pozná, že s ním něco v tomto smyslu není v pořádku? Je jistě dobré soustředit se na vlastní tělo, prožívání i chování.

Mezi tělesné příznaky tak patří např. bušení srdce, svalové napětí, bolesti břicha a hlavy, podrážděnost, únava, změny nálady atd., které mají vliv na naše chování.

Může se projevit například v nerozhodnosti, nemocnosti a časté absenci, snížení výkonu, zvýšení konzumace alkoholu, cigaret, léků.

Proto je vždy dobré v míře sledovat vlastní projevy, zkusit rozklíčovat stresující situace a zároveň nezapomínat, že určitá míra stresu je jistě žádoucí.

To čemu se často říká profesní či pracovní vyhoření však nepřichází ráz naráz. Aby něco mohlo vyhořet, musí to nejprve hořet. To je klasická metafora vymezující syndrom vyhoření.

Ten tak může postihnout zejména lidi s vysokým výkonem, nadšením, zapálením, kteří v své práci naráží na nepřekonatelné bariéry. Projevem pak může být únava, špatné soustředění, podráždění, dlouhodobě snížená výkonnost, negativismus, nezájem o druhé apod.

Nejčastější chybou, kterou může člověk přitom udělat, je podceňování varovných signálů, jejich potlačování nebo ignorování.

Smysluplné rady, které jste už možná slyšeli

Existuje několik způsobů, jak si od těchto stavů ulevit a zlepšit svou náladu a vitalitu. Nejsou až tak překvapivé a nečtete je poprvé, ale zkuste se nad nimi zamyslet – jakou roli hrají ve vašem životě? Tady jsou:

Uspořádejte si priority. Takový malý osobní plán – co je pro vás skutečně důležité, ať už s ohledem na práci, na rodinu a také na vaše osobní potřeby? Mějte v tom jasno.

Dodržovat pravidelný spánkový režim. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, ideálně kolem 22 hodin večer a 6 hodin ráno. Spánek by měl být kvalitní a nepřerušovaný.

Jíst vyváženou stravu. Zahrňte do svého jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny, celozrnných produktů, bílkovin a zdravých tuků. Omezte konzumaci sladkostí, alkoholu, kofeinu a nikotinu.

Pít dostatek tekutin. Dehydratace může způsobovat únavu, bolesti hlavy a sníženou koncentraci. Doporučuje se pít 1,5 až 2 litry vody denně nebo jiných neperlivých neslazených nápojů.

Pohybovat se na čerstvém vzduchu. Fyzická aktivita pomáhá zlepšovat prokrvení těla, posilovat imunitní systém, uvolňovat endorfiny (hormony radosti) a snižovat stres. Navíc pohyb na slunci dodává tělu vitamin D, který je důležitý pro kosti, zuby i psychiku.

Vyzkoušejte prověřené přírodní látky s adaptogenním účinkem. Adaptogeny jsou rostlinné extrakty, které pomáhají tělu lépe zvládat stres a harmonizují i ostatní změny v organismu. Adaptogeny by měly být netoxické a co nejméně narušovat tělesné funkce.

Kromě jiných účinků také pomáhají zlepšovat náladu a zvyšovat množství energie v těle.

Dobijte si baterky přírodní léčbou

Jedním z nejznámějších a nejúčinnějších adaptogenů je rozchodnice růžová (Rhodiolarosea), která roste v oblastech s chladným klimatem, jako jsou Skandinávie, Sibiř a Kanada.

Tato bylina se tradičně používá k léčbě různých zdravotních problémů, jako jsou následky zvýšeného nebo dlouhotrvajícího stresu, deprese a únava. Na Sibiř kvůli tomu nemusíte, extrakt z kořene rozchodnice růžové pořídíte v lékárně.

Obsahuje látky nazývané rosaviny a salidrosidy, které mají antistresový, antidepresivní, antioxidační a imunomodulační účinek.

Rozchodnice růžová je proto velmi vhodná pro lidi, kteří potřebují tak říkajíc „dobít baterky“ Pomáhá jim zvýšit fyzickou i duševní výkonnost, zlepšit paměť a koncentraci, snížit úzkost a podrážděnost a zlepšit náladu.

Jak najít work-life balance?

V souvislosti s propojením pracovní a soukromé role se začíná čím dál více skloňovat spojení work-life balance.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem trápí nejvíce maminky předškolních a školních dětí, ušetřeni však nejsou ani muži, kteří si také chtějí po práci užít své ratolesti, věnovat se jejich výchově a nevracet se domů po setmění.

Zásadní vliv na naše pracovní výkony a stres má také to, jak si rozdělíme svůj čas mezi práci, rodinu a svůj vlastní volný čas. Existuje ale nějaký ideální poměr?

Je jistě dobré vymezit si čas na práci, kdy se člověk nemusí soustředit na záležitosti své rodiny. Stejné je to i naopak. Když jste s rodinou, nevěnujte se práci.

Dobré samozřejmě je, když je práce vaším koníčkem a dokážete v ní najít zalíbení a aktivity, které vás baví a na které se těšíte. Vymezení volného času je ovšem velmi individuální, záleží na potřebě a možnostech každého z nás.

I svůj volný čas můžete samozřejmě trávit s kolegy, a neznamená to, že se přitom nemůžete bavit o práci. Některé problémy se mohou snáze řešit v neformálních situacích, ale i zde platí – všeho s mírou.