Zatím se vědcům nepodařilo najít tvora, který by nikdy nespal. Jak ale spí? Někdo ve vzduchu za letu, někdo spí několik měsíců, někomu jen stačí zavřít oči na pár chvil, další zase usínají na hodiny.
Odborníky překvapily medúzy. Můžou stát za tajemstvím, jak starý je spánek? A kdo spí nejdéle? Jedno je jisté, bez spánku se nikdo neobejde, a to ani např. moucha. Některá zvířata spí zavěšená hlavou dolů, další vyhledávají bahnitá místa, kam se zavrtají.
Když se to ale shrne, bez jakéhokoli ohledu na preferovaný způsob a čas, tak všichni – sloni, žáby, netopýři, včely nebo lidé – mají potřebu spánku.
Nezbytnost pro přežití?
Vědcům se dosud nepodařilo nalézt tvora, který by dokázal žít, aniž by spal, nicméně se domnívají, že to není úplně jasná odpověď na otázku, zda je spánek skutečně nezbytný pro přežití. U lidí je to ještě trochu složitější.
I když je lidské tělo uzpůsobeno, aby bylo schopno přežít bez řádného vyspání nějakou dobu, většina lidí potvrdí, že má po probdělých 24 hodinách určitý problém adekvátně fungovat. Nekvalitní spánek během delšího období pak sebou nese pestrou škálu negativních zdravotních potíží, např.
srdeční onemocnění, mozkovou mrtvici, zvýšení tělesné hmotnosti, diabetes atd. Spánek tedy u lidí a zvířat rozhodně hraje zásadní roli. Odborníci se domnívají, že napomáhá mozku opravovat škody napáchané během dne, zlepšuje zpracovávání informací a je také nezbytný pro regulaci energie v těle.
Přestože se během celé historie různí vědci a myslitelé snažili odhalit tajemství spánku, stále tento biologický proces zůstává zahalen určitým tajemstvím.
Pokusy na zvířatech
Přibližně od 90. let 19. století se konaly první pokusy na zvířatech v oblasti spánkové deprivace. Živočichové to byli různí, ale ať už šlo o hmyz nebo hlodavce, vždy se ukázaly stejné výsledky – pokud zvíře nemohlo delší dobu spát, tak uhynulo.
Vědcům bylo jasné, že důvod smrti byl spojen se spánkem, ale jaké je ono propojení, zůstává stále otázkou. Badatelé se ale shodují, že zatímco je naprostá nespavost očividně nebezpečná, některým živočichům stačí jen krátký odpočinek, právě na takové tvory se odborníci následně zaměřili a věří, že právě tato zvířata by mohla být nápovědou pro pochopení všech funkcí spánku.
V nedávné době se vědci zaměřili na spánkové návyky octomilek (Drosophila) a své závěry publikovali ve studii, která je monitorovala. „Zjistili jsme, že některé mušky skoro vůbec nespí,“ řekl spoluautor studie Giorgio Gilestro, který přednáší systémovou biologii na londýnské Imperial College.
Většina testovaných mušek spala v průměru 300 minut denně, 6 % si ale vystačilo s méně než 72 minutami a jedna samička údajně spala pouhé 4 minuty.
Stačí zvířatům méně spánku než lidem?
Experimentů s muškami proběhlo více, v jednom z nich jim vědci odepřeli až 96 % veškerého času na spánek. Mušky však nezemřely jako zvířata z předchozích experimentů, kde byl spánek upřen zcela, dokonce žily naprosto stejnou dobu jako jiná kontrolní skupina, jež mohla spát úplně normálně.
Zde tak podle Gilestra a jeho kolegů vyvstává otázka, zda je skutečně spánek natolik nezbytný, jak se lidé domnívají. „Zdá se, že některá zvířata přežívají s podstatně kratší dobou spánku, než se dříve předpokládalo,“ řekl Niels Rattenborg, který v německém Ornitologickém ústavu Maxe Plancka studuje spánek u ptáků.