Solnička a půllitr s pivem, to jsou nezbytné doplňky každodenního jídla v řadě českých domácností. Tato dvojice v kombinaci s nedostatkem pohybu a vznikem obezity pak podle kardiologů přispívá ke stávajícímu počtů pacientů s vysokým tlakem.
Přestože se za posledních 35 let podařilo výskyt v populaci mezi 25. a 65. rokem snížit o 6 % na 41,5 %, podle odborníků to není důvod k uspokojení. Za celkový pokles může zejména zlepšení situace u žen, kde výskyt klesl o téměř 10 %.
Čísla se daří snižovat i díky moderní léčbě, ale i zvýšenému povědomí o rizicích. Vysoký krevní tlak totiž až třikrát zvyšuje riziko mozkové cévní příhody nebo srdečního selhání.
I o tom se bavili kardiologové na XXXVIII. konferenci České společnosti pro hypertenzi.
Vysoký tlak u mladších mužů
„Za posledních 35 let se nám daří zejména díky dobré léčbě, kterou pacienti dobře snáší, a změně životního stylu snižovat celkovou prevalenci hypertenze. Nyní však pozorujeme stagnaci nebo i vyšší výskyt u mladších pacientů, zejména pak u mužů.
V generaci třicátníků trpí vysokým tlakem každý pátý. Největší nárůst pak pozorujeme kolem 50. roku života a v 70 letech už trpí hypertenzí dvě třetiny obyvatel,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.
Podle nedávné studie u skupiny mužů mezi 25 a 65 lety v průměru klesla za posledních přibližně 35 let prevalence hypertenze o 1,8 %. U žen to naopak bylo celých 9 %.
A zatímco u žen klesala ve všech věkových skupinách, u můžu jich ve skupině 55–65 let naopak o téměř 2 % přibylo. „I přes pozitivní trend by mohl být výsledek mnohem lepší. Češi se čím dál méně hýbou, příliš solí a stále častěji bojují s obezitou.
Také bohužel pijí první ligu, což negativně ovlivňuje hodnoty tlaku.
Tyto návyky se velmi obtížně mění, pravdou však zůstává, že vysoký krevní tlak je jedním z nejrizikovějších faktorů infarktu, cévních mozkových příhod nebo srdečního selhání – jehož výskyt v posledních letech strmě narůstá, počty hospitalizací jsou neuvěřitelné,“ dodává.
Jiná oblast, jiný stav
Podle odborníků je růst případů vysokého tlaku podmíněn i regionálně.
„Výskyt onemocnění je zvýšený v oblastech s vyšším výskytem obezity, ale i v těch regionech, kde je lepší povědomí o zdravém životním stylu a občané dbají lépe o své zdraví,“ říká prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi.
Za poslední tři dekády se také výrazně zlepšily možnosti léčby a počet léčených pacientů – u můžu vzrostl o 40 % (z 21 na 61 %), u žen pak bezmála o 26 % (z 39 na 65 %). Ne vždy to podle odborníků stačí.
„Obecně je léčba třeba v situaci, kdy pacientovi dlouhodobě vyskočí krevní tlak nad 140/90 mm Hg a více. Léčba většinou funguje dobře s dobrou tolerancí. Potíž ovšem je, že ne každý léčbu dodržuje.
Navíc řada pacientů svou hodnotu krevního tlaku dlouhodobě nesleduje a jsou i tací, kteří se chlubí, že 20 let nebyli na preventivní prohlídce,“ říká prof. Linhart.
„Nutíme naše pacienty brát léky na něco, co nebolí, a zároveň po nich chceme, aby změnili svůj životní styl. Na oplátku jim nabízíme, že se vlastně nestane nic.
To nic nás ale ochrání od plných oddělení pacientů ležících v nemocnicích po infarktu, mozkové příhodě nebo se srdečním selháním, které mají přímou souvislost s vysokým tlakem,“
dodává na závěr prof. Aleš Linhart.
