Dav lidí se tlačí u věže chrámu a všichni napjatě hledí vzhůru. Už! Z ochozu je vyhozeno vyděšené batole a padá k zemi! Nikdo se však o něj nebojí. Skupinka věřících ho přeci dole včas zachytí do připraveného plátna.

Ne, nejsme v cirkusu, jsme v malé vesnici v indickém státě Karnátaka a tahle bizarní show je tu míněna s naprostou vážností. Všichni jsou totiž přesvědčeni, že je to ten nejlepší způsob, jak dětem zajistit zdravý a šťastný život.

Každoročně první týden v prosinci se tedy stovky místních sejdou u chrámu Sri Santeswar, podívat se, jak tu spadne z výšky asi devíti metrů postupně až 200 dětí!Všechny mladší něž 2 roky.

Jejich rodiče věří tomu, že nejen děti, ale i oni sami budou za tento čin požehnáni. A nejsou v Indii sami, podobný zvyk se drží například ve státě Maháráštra, ve vesnicích Harangal nebo Solapur. A právě poslední jmenované místo je tradicí nejproslulejší. Děti jsou tu házeny z 15 metrů vysoké svatyně Baba Umer Dargah.

Chytit, zatřást a šup dolů

Rituálu se většinou účastní ti rodiče, kteří se sem chodili za svého potomka modlit již během těhotenství. Po narození či o pár měsíců později je tedy potřeba už jen jeho šťastný osud zpečetit. A jak to tedy celé probíhá?

Jeden z duchovních si uváže dítě do šátku na záda a vyšplhá s tím po laně až na střechu svatyně. Tam ho předá knězi, který dítě chytí jednou rukou za nohy a druhou za ruce, krátce s ním zatřese a poté svižně shodí z věže dolů.

Těsně nad je zemí je šokované dítko zachyceno do velkého napnutého šátku a po triumfálním pokřiku přítomných předáno zpět matce. Vždy prý zcela v pořádku!

Podle provozovatelů na pohled hrozivého rituálu je vše pod kontrolou, dítěti nehrozí žádné nebezpečí a neexistují žádné záznamy o tom, že by někdy některé z nich po pádu z věže utrpělo sebemenší zranění.

Jak na to vůbec přišli?

Původ podivného zvyku je však celkem záhadou. Házení dětí provozují jak muslimové, tak hinduisté a například i samo jméno svatyně Baba Umer Dargah nese muslimské i hinduistické rysy. Ovšem zásadám ani jednoho z náboženství tato tradice zcela neodpovídá.

Jisté je snad jen to, že rituál již přežívá nejméně 700 let a k jejímu vzniku se váže jakási legenda.

V době vysoké úmrtnosti čerstvě narozených dětí se prý rodičům zjeví světec a poradí jim, aby hodili své nemocné či umírající dítko ze střechy chrámu a dokázali tak plnou důvěru v Boha.

Tajemná síla totiž náhle vykouzlí ve vzduchu poletující plátno, do nějž se dítko zázračně zachytí a bude už navždy v bezpečí.

Zakažte konečně tu hrůzu!

„Tento šílený rituál je nelidský a pro děti děsivý. Chci zabránit tomu, aby se lidé vyžívali v takových praktikách!“ ozve se v roce 2009 jeden z nových zastupitelů okresu Bídžápur, kam spadá chrám Sri Santeswar.

Místní kněz se pochopitelně brání, že na tom nic nebezpečenství není:

„Díky rituálu budou děti zdravější, silnější a budou déle žít.“ Politikům se však nelíbí také nahrávky kolující po internetu, které zachycují křičící děti padající z věží či povzbuzující davy, které dle všeho vůbec neberou v úvahu, jaká to musí být traumatická zkušenost!

A v roce 2011 je tedy na některých místech rituál zakázán! Na jiných se ale naopak nově objeví. A i když oficiálně nelegální, podle všeho pokračuje dodnes…