Toto exotické ovoce pochází z oblasti Středního východu, konkrétně z území dnešního Íránu a severní Indie. Jeho pěstování se datuje přibližně do roku 3000 př. n. l.

V průběhu staletí se rozšířilo do celého Středomoří a dalších oblastí s vhodným klimatem, jako je jižní Evropa, severní Afrika a později Latinská Amerika.

Využití v léčitelství

Granátové jablko obsahuje kupříkladu vitaminy C a K, vlákninu a kyselinu listovou. V léčitelství je ceněno pro své protizánětlivé a antioxidační účinky, které mohou přispět ke snížení rizika srdečních onemocnění, snížení krevního tlaku či zlepšení zdraví cév.

Má pozitivní vliv na imunitní systém, podporuje trávení a je používáno jako prevence proti rakovině, zejména proti rakovině prostaty a prsu. Granátové jablko také pomáhá při hojení zánětů v ústech a dásních.

Zvláštní způsob konzumace

Zajímavostí také je, že granátové jablko se konzumuje především kvůli svým šťavnatým semínkům, která jsou obklopena tenkou dužinou. Jí se pouze semínka a okolní dužina, zatímco tvrdé části, jako je slupka a bílá membrána uvnitř, nejsou jedlé.

Starověká mysteria

V mysteriích Eleusis bylo granátové jablko zakázáno konzumovat kvůli jeho spojení s podsvětím a smrtí. Šťáva z granátového jablka, svým rubínově červeným odstínem připomínající krev, evokuje hranici mezi životem a smrtí, zdravím a násilím.

V celé řadě kultur byla krev považována za svatou a její prolévání, například při lovu, bylo vnímáno jako tabu.

Symbol dualit i kosmické jednoty

Granátové jablko je symbolem dualit, například smrti versus života, pádu versus hojnosti, krve versus plodnosti. V některých tradicích, jako v kabalistické nauce, je spojováno s tórou a jejími přikázáními.

Koncept kosmické jednoty se projevuje ve stavbě tohoto ovoce – semena ukrytá pod skořápkou připomínají lidskou existenci, kde vnější svět je oddělený od vnitřní pravdy, což rezonuje s islámskou naukou o „kůře a srdci“ (El-Qishr wa’l-Lobb).