Dne 25. 6. 1876 umírá jedna z amerických legend, velitel slavné 7. kavalerie. Bitva u Little Big Hornu je u konce a protivník začíná „slavit“. Nabízí se však otázka, zda si generál může za svůj tragický konec sám…

Vlastně to nebyl generál, ale podplukovník – hodnost generála měl pouze propůjčenou během války Severu proti Jihu. Když ještě jako mladý a cílevědomý muž nastupuje na vojenskou akademii, netuší, jaká sláva mu po smrti spadne do klína.

Ačkoliv je noční můrou všech nadřízených, jeho snaha ukázat se v co nejlepším světle skončí velkolepě na pahorku mezi padlými. George A. Custer (1839 –1876) s napomádovanými vlasy umírá v boji s těmi, které od útlého dětství ze srdce nenávidí. S indiány…

Syn Jitřní hvězdy

George Custer přezdívaný Dlouhý žlutý vlas či Syn Jitřní hvězdy je ukázkovým příkladem sebestředné povahy. Záliba v životopisech velikánů jej nasměruje na nejprestižnější vojenskou akademii West Point. Má chuť velet, být viděn a obdivován.

Jízda na koni je však to jediné, čím se může doopravdy předvést. Nebýt dramatického politického obratu v zemi, stěží by zvládl absolvovat. Tím si vyslouží nejnižší vojenskou hodnost – podporučík.

V té době se mu o udílení rozkazů a vlastní kavalerii může jen zdát. První bitvu si odbude u Bull Runu pod velením generála McClellana. A vede si natolik dobře, že ani nevystřelí! Za následné kariérní postupy vděčí především své podlézavosti. Přesně ví, kdy a komu má co říct.

Drtivá porážka

Roku 1876 jsou z rozkazu prezidenta Granta vyslány tři oddíly proti vzpurným indiánům. Mezi nimi je i 7. kavalerie podplukovníka Custera, který si buduje respekt na „vypůjčené“ generálské hodnosti získané za občanské války.

Cílem je odklidit protivníka do rezervací. Z 25. června se však díky Custerově zpupnosti a namyšlenosti stává krveprolití. Jako správný „macho“ odmítá požádat o posily, jako by neviděl napravo ani nalevo.

Na nic a nikoho nebere ohledy, proto nesmyslně rozdělí svoji kavalerii na tři části a zaútočí na přesilu indiánů. Ti si ale rozhodně servítky neberou.

Ten, či onen?

Historek o tom, kdo slavného generála vlastně popraví, se za 141 let objeví opravdu mnoho. Vzhledem k tomu, že nepřežije žádný přímý svědek a koně dosud nikdo nenaučil mluvit, se jedná o pouhé domněnky.

Jedna z nejznámějších se točí okolo indiánského útočníka zvaného Déšť ve tváři. Ten však veškeré klepy, před svou smrtí, rázně utne. Bílý býk z kmene Mnikonžuů volí opačnou strategii a k vraždě se s hrdostí přiznává!

Svých pár minut slávy si chtějí užít také Plochý bok a Statečný medvěd. Vyjádří se i Tichý pes, který finále slavné bitvy okomentuje slovy:

„Dokud boj neskončil, nevěděli jsme, kdo byl bílým náčelníkem.“ Jako správní muži se řezali hlava nehlava, aniž by zkoumali, proti komu zrovna stojí.

Existuje však i verze, podle které se Custer zastřelil sám, aby nemusel čelit ostudě, která by mohla zničit celou jeho kariéru.