Koloniální dům s adresou 112 Ocean Drive najdete v malebném Amityville ve státě New York. Někdo tady 13. listopadu 1974 postřílí rodinu DeFeaových. Otce, matku a čtyři děti. To je však jen první kapitola hrůzného příběhu.
O pět let později má premiéru film Horor v Amityville (1979) režiséra Stuarta Rosenberga (1927-2007). Z plakátu zírá rozsvícenými okny dům, který Američané dobře znají a ve filmu nejde o zločin, ale to, co následovalo.
Rok po vraždách ho totiž koupí mladá rodina, která záhy zjistí, že je plný zlých duchů. Dveře i okna se samy otevírají a zavírají, ozývají se podivné zvuky, ze stěn vytéká sliz, děti ve spánku levitují.
O 28 dnů později už je situace tak hrůzná, že rodina uprostřed noci prchá a už nikdy se sem nevrátí.
Zachytí fotografie ducha?
„Ten film je dnes pro mě dokumentem,“ říká George Lutz (1947-2006), který tehdy dům koupil. Je tam prý vše, co tam s manželkou Kathy (1946-2004) a třemi dětmi od 18. prosince 1975 prožívali.
Později jejich zážitky zpracuje spisovatel Jay Anson (1921–1980) v knize, která z domu učiní nejslavnější strašidelné místo v Americe. Zkoumají ho desítky spiritistů a tvrdí, že opravdu dějí podivné věci. Což dokazují třeba fotografií ducha.
„Přístroj v pravidelných intervalech snímal chodbu. Na jednom snímku vykukuje ze dveří pokoje malý chlapec. Tehdy však v domě prokazatelně žádný nebyl,“ tvrdí novinářka Laura DiDio.
Kdo nám to loupe chaloupku? Turisté!
Žádný z dalších majitelů tu však už nic nadpřirozeného nezažije. Jediné co sužuje rodinu Jamese Cromartyho, která dům koupí v roce 1977, jsou hordy turistů. „Byly dny, kdy tu postávaly desítky lidí.
Někteří dokonce trhali kousky obložení, aby si kousek domu mohli odvézt,“ vzpomíná soused Rufus Ireland. Podle skeptiků je prý vše jen chytře vymyšlený podraz, inspirovaný nejspíš nepříjemnými pocity vyvolanými historií domu.
Nejspíš pro slávu nebo peníze. O domě je napsáno přes 50 knih a filmaře inspiruje ke dvěma desítkám filmů. A to se počítá.
Jak to bylo ve skutečnosti?
Příběh se objevuje v době, kdy slaví úspěch román Williama Blattyho Exorcista a jeho filmová adaptace. Ideální čas pro podobnou, ale zaručeně pravou historku. Co na tom, že řada tvrzení Lutzových je později vyvrácena.
„Ani jednou nevolali policii, jak tvrdili. Navzdory popisované destrukci noví majitelé nemuseli vůbec nic opravovat,“ tvrdí novinář Rick Moran. „Lutzovi si to vymysleli na základě našeho setkání.
Zajímali se o vraždy DeFeových,“ tvrdí právník William Weber. Anson se celý život vyhýbá odpovědi na otázku, pravdivosti příběhu a nakonec i kněz Ralph Pecoraro, po letech přizná, že jde o smyšlenku.
