Touha mít čistý chrup je instinktivní záležitost. Už archeologické nálezy dokazují, že se naši dávní předkové zbavují nečistot mezi zuby pomocí tenkých špičatých větviček i dalších nástrojů. Dnes máme větší komfort:
k odstranění jídla a plaku z obtížně dostupných míst používáme dentální nit. A tu svou mají i opice!
O tom, že bez dentální nitě není zubní hygiena dokonalá, se učí už děti v mateřské školce. Ale víme, jakou tato byť malá, nicméně neocenitelná pomůcka, vlastně urazila, než se stala běžnou součástí naší výbavy pro čištění zubů?

Zbavte se té „látky“!
Za vynálezce dentální niti je považován americký zubař Levi Spear Parmly (1790–1859), který už v roce 1819 doporučuje používat hedvábnou nit pro čištění mezizubních prostor, konkrétně „protáhnout ji mezerami mezi zuby, aby se uvolnila ona dráždivá látka, kterou žádný kartáček nedokáže odstranit a která je skutečným zdrojem nemocí“.
V té době však nejsou takové speciálně vyráběné nitě k dostání a tak si je lidé musejí vyrábět sami za pomoci běžně dostupného šicího materiálu.
První komerčně dostupná dentální nit je uvedena na trh v roce 1882 společností Codman and Shurtleft Company, která nabízí nevoskovanou hedvábnou nit. Několik let poté získá společnost Johnson &
Johnson Corporation patent na svou verzi dentální niti, vyrobené rovněž z hedvábí, avšak s inovacemi v jejím zpracování, které umožňují lepší využití při čištění zubů.

Nová éra
Od 19. století se pak postupný vývoj zubní niti nezastaví. Kvůli rostoucím cenám hedvábí během 2. světové války se začne v této době používat nový hlavní materiál pro výrobu: nylon.
S nápadem přijde americký lékař a výzkumník Charles Cassidy Bass (1875-1975), studující vztah mezi zubní hygienou a celkovým zdravím. Někdy bývá označován jako otec preventivní stomatologie.
Nylonová nit se ukáže jako lepší než původní hedvábná, protože se méně trhá a je snazší ji vyrábět ve velkých délkách a v různých formách. V 80. letech se pak objeví první mezizubní kartáčky jako alternativa k používání dentální nitě.
Ta je dnes už k dostání v řadě forem, nejen voskovaných či nevoskovaných, ale rovněž přizpůsobené pro různé potřeby, jako jsou třeba citlivé dásně, zuby přiléhající těsně k sobě či naopak chrup s širšími rozestupy.

Příklady táhnou
Názory na používaní zubní niti jsou v současnosti poněkud smíšené, protože některé nedávné výzkumy naznačují, že její účinnost nemusí být tak výrazná, jak se dříve myslelo.
Stále se však doporučuje jako důležitá součást ústní hygieny, zejména pokud se používá správná technika. Právě důležitosti správného používání dentální niti jakoby se byli vědomi i makakové.
Vědci totiž při pozorování těchto opic zjistili, že si některé druhy čistí mezizubní prostory stejným způsobem jako lidé a používají k tomuto účelu kromě jiného i lidské vlasy.
A když je přitom sledují jejich mláďata, samice stráví touto činností dvakrát více času. Účinnou alternativu k zubní niti pak představují ústní sprchy, zvláště pro lidi, kteří mají s používáním dentální niti potíže.
Stejně jako u mnoha aspektů péče o zdraví, i v péči o ústní dutinu platí, že nejlepší přístup je individuální a měl by být konzultován se zubním lékařem.
Víte, že…
… dentální nitě, spletené do lana o síle telefonního kabelu, pomohou v roce 1994 k útěku? Vězeň z věznice v americkém městě South Charleston stráví na svobodě 41 dní.