„Člověk je jediné zvíře, které se umí líbat,“ tvrdí britský spisovatel Charles Dickens (1812–1870). Má pravdu? Na první pohled se zdá, že rozhodně nemá!
Když zadáte do internetového vyhledávače heslo „líbající se zvířata“, vyjede vám nekonečno roztomilých obrázků. Zvířata nejrůznějších druhů k sobě láskyplně tisknou tlamičky, čenichy i zobáky, proplétají si navzájem choboty, okusují jazyky…
Každého by při tom napadalo, že si tento druh něžností užívají stejně jako lidé. Je to tak alespoň trochu?
Šimpanzí něha
Odpověď se vydejme hledat nejprve k těm, kteří jsou nám nejpodobnější. Na mysli máme samozřejmě opice, v líbání mimochodech hotové přeborníky!
Anglická bioložka Jane Goodallová (*1934), která se celý život věnuje především výzkumu šimpanzů, sama potvrzuje, že jejich vzájemné interakce jsou podobné jako u lidí. Objímají se, poplácávají po zádech, hladí, lechtají či zasypávají polibky.
„Používají gesta, která dobře známe,“ vysvětluje Goodallová s tím, že šimpanzí líbání je přeci jen jiné než lidské. Opice si spíše jen třou ústa o sebe, přičemž drží většinou pevně sevřené rty.
Proto se odborníci domnívají, že to pro ně není tak intimní záležitost jako pro lidi.
Ve vytrvalosti ovšem nijak nezaostávají. Nejnáruživější jsou šimpanzi bonobo, kteří se vydrží líbat třeba 15 minut v kuse!
Čichám tě
A proč se vlastně líbají lidé? Když teď necháme stranou emoce, které u zvířat nikdy přesně nepřečteme, podle evolučních biologů hraje velkou roli i čich.
Aby si naši dávní předkové očichali toho správného partnera, potřebovali se co nejvíce přiblížit jeden druhému.
Stejně tak zvířata, která vyhledávají své partnery čichem, často vyvolávají dojem, že se líbají. A přitom třeba jen používají Jacobsonův neboli vomeronazální orgán umístěný mezi ústy a nosem.
Mají ho plazi, ale i spousta savců, včetně psů, koček nebo prasat, umožňuje přijímat pachy i ústy a často slouží právě jako rádce k rozmnožování.
Netopýří francouzáky
Velmi intimně vypadají i polibky upířích netopýrů. Mnohokrát již byli zachyceni v choulostivých polohách, jak jeden netopýr doslova líže ústa druhému. Ovšem ani tady nejde o líbání, jako spíš o poskytnutí první pomoci.
Upíři jsou jediní savci, kteří se živí krví z kousání větších zvířat. Její pravidelný příjem je pro ně otázkou života a smrti! Kdyby tři dny v kuse upír žádnou krev nesehnal, může zemřít.
Pokud ho ovšem vášnivým polibkem nezachrání jiný upír, který mu nechá vysát svou načerpanou krev přímo z úst!
Všechno má svůj účel!
Žádnou raritou není zahlédnout líbající se šneky. U nich je toto laskání však přímo součástí páření, protože jejich pohlavní orgány se nacházejí jen kousek za hlavou.
Velmi roztomilé jsou také líbající se veverky. Ani u nich však nejde čistě o líbání, čichají si takto ke žláze umístěné v koutku úst. Aby zjistily, s kým mají tu čest, a vyhnuly se příbuzenskému křížení.
A podobně se poznávají třeba i surikaty. Pokud se některá oddělila od své skupiny, při návratu musí své kamarádky opusinkovat a dokázat tak, že k nim patří!
I když v nás podobné obrázky zvířat vyvolávají pocit, že se něhou každou chvíli rozplynou, jejich polibky se od těch lidských přeci jen liší.
