Už od narození začíná každý živý organismus podléhat neodvratnému procesu stárnutí. Některé části těla odumírají ihned, jiné se neustále obnovují. Proč nezůstáváme stejní a stárneme? Co vše se v našem těle mění?

Zajímavosti a čísla:

K vytvoření jedné vrásky na čele je třeba se 200 000x zamračit.

Průměrné ženě se za život vytvoří ve vaječnících asi 2 000 000 vajíček.

Prokazatelná ztráta sluchu postihuje 1/3 lidí ve věku od 65 do 70 let a 1/2 osob, starších 75 let.

Objem svalové hmoty se začne zmenšovat už kolem 30. roku.

Kosti dosahují maximální pevnosti ve věku mezi 25–35 lety.

Významnou ztrátou paměti trpí 1/3 lidí, starších 70 let.

Pro mnohé představuje stárnutí proces, kdy člověku ubývá sil a zhoršuje se kvalita jeho fyzických i mentálních schopností. Nemusí to být ale pravidlem, pokud se o své tělo náležitě staráme. Proto se u každého příznaky projevují jinak.

V životě nastávají dvě zásadní etapy, kdy se stárnutí urychlí. První přichází na konci puberty, ve které se zastavuje růst a regenerační účinky dělení buněk.

Ta druhá nastává po čtyřicítce, kdy se zpomalí funkce mitochondrií (část buňky, jakási „buněčná elektrárna“). Buňky proto mají méně energie a některé funkce organismu přestávají fungovat.

Neustálá obnova těla

Na druhou stranu ale naše tělo prochází neustálou obnovou. Nahrazuje se kůže, stejně tak i střevní sliznice, která se zcela vymění zhruba jednou za 3 dny. Stejné je to i s krví, která se 3x za rok kompletně obmění.

To vše se děje kvůli kopírování buněk, nové buňky tedy nahrazují ty staré. Tento proces je tak rychlý, že jen malá část našeho těla je starší než 10 let. Proč tedy tělo postupně umírá?

Zabijáci: Volné radikály!

I když dochází k obnově buněk, jejich kopírování provázejí chyby. Podle další teorie ovšem může za stárnutí kyslík. Jeho vdechnutá část se v lidském těle mění na volné radikály, které doslova vytrhávají části jiných molekul. Ničí tak buňky, a tím i tkáně.

Množství volných radikálů se zvyšuje i častým opalováním nebo kouřením. Na jejich tvorbu má vliv i znečištěné ovzduší nebo nezdravé jídlo.

Jak zpomalit proces stárnutí:

Zdravé stravování – Ke zpomalení stárnutí naší pleti a buněk včetně těch mozkových dopomáhá kvalitní strava v podobě zeleniny, ovoce nebo bílkovin s nízkým obsahem tuků.

Zdraví prospěšné jsou ryby, kvalitní rostlinné oleje, ořechy nebo semínka. Platí totiž pravidlo, že čím budeme zdravější, tím budeme vypadat lépe, a naše tělo i mozek budou v lepší kondici, což se projeví i vyšším věkem dožití.

Dostatek tekutin – Naše tělo tvoří převážně voda, kterou ale denně ztrácíme, a to buď dýcháním, potem, nebo močí. Toto množství je však třeba doplnit, jinak se tělo dehydratuje, a urychlí se tak stárnutí.

Dostatek vody zlepšuje pružnost pokožky a stará se o vyloučení všech škodlivých odpadních látek. Tím oddaluje mnohé nemoci.

Spánek a odpočinek – Mnozí považují spánek za ztrátu času, bohužel si tím ale zrychlují proces stárnutí. Spánek totiž regeneruje nejen mozek, ale i tělo.

Během něj totiž lidské tělo produkuje antioxidant melatonin, který oddaluje stárnutí a posiluje náš imunitní systém. Dostatek spánku a odpočinku navíc dělá lidi odolnějšími vůči stresu a má vliv i na naši tělesnou hmotnost.

Absence kouření a léků

Každý ví, že kouření škodí nejen našim plicím a srdci, ale i vzhledu. Známky předčasného stárnutí pleti se projevuje zvýšenou tvorbou vrásek, povadlou pokožkou a nezdravým šedým nádechem pleti.

Tkáně kuřáka jsou ochuzeny nejen o kyslík, ale také o vitamin C, který je zodpovědný za zdravý vzhled naší kůže. Chemické látky v cigaretovém kouři navíc odbourávají kolagenová vlákna, která udržují pokožku elastickou a pružnou.

Pravidelný pohyb

Je prokázáno, že aktivní způsob života s pravidelným pohybem zvyšuje naši fyzickou i psychickou kondici a dodává dobrou náladu. Chrání také před onemocněním srdce a cév, obezitou, cukrovkou, a dokonce snižuje riziko vzniku rakoviny.

Pohybově aktivní lidé si tak ve vyšším věku zachovávají dobrou pohyblivost i rovnováhu a mnohem lépe se vyrovnávají se stresem. Pohyb také zvyšuje průtok krve a zlepšuje zásobení tkání kyslíkem, a to včetně mozku.

Aktivita mozku

Neméně podstatné je neustálé procvičování mozku. Ať už jde o tvůrčí činnost, četbu nebo další aktivity, které přinášejí radost, udrží člověka v dobré náladě, a také cvičí mozek.

Co se v našem těle mění:

Zrak a sluch

Zrak patří mezi nejdůležitější smysly. Během stárnutí ale bohužel dochází k tomu, že má mozek s viděním mnohem více práce. Oko se navíc neustále mění. V dětském věku je čočka průzračná, ale v průběhu času se zabarvuje a ve stáří může být až hnědá.

Mozek tento proces zabarvení sice koriguje, ale my si ho neuvědomujeme. Zakaluje se také barevná duhovka. Pokud se ale zakalí úplně, mozek už není schopen tuto změnu nahradit a dochází tím téměř k úplnému oslepnutí. S věkem se také snižuje schopnost periferního vidění.

Zhoršení sluchu

Podobný proces probíhá i s naším sluchem. V mládí funguje tak dokonale, že můžeme slyšet spadnout i špendlík. To nám umožňuje hlavně kostěný, spirálově zatočený kanálek, který se nazývá hlemýžď.

Ihned po porodu ale začínají buňky v řasinkách hlemýždě odumírat, zvláště ty, které zachycují vyšší frekvence. Tím dochází ke slábnutí sluchu.

Zmatenost neznamená ztrátu inteligence

Vlivem oslabeného sluchu a zraku se mozek snaží tyto ztráty nějak vyrovnávat. To může u starších lidí způsobit určitou zmatenost. I když dochází ke ztrátám nervových buněk, nejedná se o žádný úbytek inteligence. Vyčerpaný mozek tímto způsobem jen omezuje informace zvnějšku.

Kůže, nehty, vlasy

Na kůži se stárnutí projevuje zřejmě nejviditelněji. Kůže mladého člověka je silná v průměru 0,5 mm, starší lidé ji mají asi o čtvrtinu tenčí. Příčina tkví především ve ztrátě kolagenu a elastinu. Úbytek těchto látek urychluje také sluneční záření a kouření.

Kůže ztrácí pružnost, neustálé svalové stahy vedou ke vzniku vrásek. Mohou se také objevovat stařecké skvrny. Nehty rostou pomaleji a získávají žlutavé zabarvení.

Za výpadek vlasů může testosteron

Padání vlasů se vyskytuje spíše u mužů než u žen.

Může za to pohlavní hormon testosteron.

Ženám většinou do menopauzy vlasy nepadají, i když samy v malém množství testosteron produkují. Po přechodu se ale účinnost ženských hormonů snižuje a vliv testosteronu se začne prosazovat. Ze stejného důvodu se u některých žen objevuje i růst vousů.

Běloši šedivějí dříve

Testosteron podporuje růst chlupů i na nevítaných místech, jako jsou uši a nos. Proč má ale tento hormon tak zvláštní účinek, zůstává zatím záhadou. Mění se také barva vlasů. Běloši jsou na tom v porovnání s černochy a Asiaty v tomto ohledu hůře.

Příčinu lze hledat v genetickém kódu, který tento proces předurčuje. Za ztrátu barvy vlasů může nižší tvorba melaninu. Jeho produkce po třicítce klesá, dokud vlasy nezešedivějí.

Klouby, svaly, kosti

S přibývajícím věkem dochází také ke změnám v pohybové soustavě. Svalová vlákna se zmenšují a jsou nahrazována tuhou vazivovou tkání. Kolem 70. roku mají lidé dokonce o 20 % svalů méně než ve 30 letech.

Křehké kosti a bolavé klouby

S věkem se zpomaluje objem kostní hmoty a její hustota klesá. Kosti jsou pak mnohem náchylnější ke zlomeninám. Nejrychleji k tomuto procesu dochází u žen v průběhu menopauzy. Postižena je také páteř, která ztrácí pevnost a začíná se křivit.

Z toho důvodu se snižuje i tělesná výška. S přibývajícími roky tuhnou také klouby, jelikož klesá produkce tekutiny, zajišťující jejich promazávání. Tím dochází k poškození chrupavek.

Obezita

Za obezitou v pozdějším věku stojí u mužů opět ztráta testosteronu. Tuk se u nich ale na rozdíl od žen ukládá do oblasti okolo pasu. V břišní krajině se snadno uvolňuje do krevního oběhu, zvyšuje se tak riziko vzniku cukrovky a srdečních onemocnění.

Jeho množství lze ovlivnit pravidelným pohybem a vyváženou stravou. Tuk se ve stáří ukládá i na neobvyklá místa, jako je hruď, krk nebo podbřišek. Více se také tukem obalují vnitřní orgány.

Sexualita

Ke změnám dochází i v sexuální oblasti. Menopauza u žen způsobuje postupné změny. Ve věku kolem 50 let totiž dochází k útlumu funkce vaječníků a zastavuje se menstruační cyklus, což vede ke ztrátě plodnosti.

Muži jsou na tom v tomto ohledu lépe, spermie se vytvářejí celý život, a je tedy teoreticky možné, aby zplodili potomka i ve svých 100 letech. Snižuje se také produkce hormonů, které mohou zapříčinit pokles libida u obou pohlaví.

Mozek a srdce

Mozek dosahuje své největší velikost kolem 20 let, poté se zmenšuje. S přibývajícím věkem se dostavují výpadky paměti. Celá řada výzkumů ale prokázala, že cvičení mozku a pravidelný pohyb udrží v kondici nejen tělo, ale i mysl a paměť.

Časem se opotřebovává i naše srdce, které hůře pumpuje krev do těla, a žíly jsou méně elastické. To může způsobovat jejich ztuhnutí, což vede k vysokému krevnímu tlaku.