Neandertálci byli prvním živočišným druhem, který jsme my, homo sapiens, před 24 000 lety vyhubili. Přesto koluje v našich žilách i jejich krev.

Jak došlo k tomu, že se geny odvěkých nepřátel, kteří si šli po krku, smísily? Nebo to bylo všechno úplně jinak?

Inteligentní dravci homo sapiens

Podle paleontologických nálezů to vypadá, že lidé homo sapiens moderního typu (říkáme jim kromaňonci) přišli do Evropy asi před 45 000 lety. Byli štíhlí, vysocí a inteligentní, lépe zvládli velké oteplení, ke kterému tehdy docházelo.

Vytlačili proto své huňaté bratrance z jejich domovů a obsadili jejich loviště. Neandertálci tento tlak nevydrželi, ustupovali stále více na západ, až neměli kam jít. Před nimi bylo jen moře.

Nesmazatelná stopa vyhynulých lidí

Přesto neandertálci a denisované nevymizeli úplně, jejich krev částečně koluje i v našich žilách. Velice pravděpodobně totiž docházelo k častým sexuálním stykům mezi nimi a lidmi homo sapiens.

Analýzy DNA ukazují, že dnešní člověk nosí 1,5 až 2,1 procenta genů neandertálců. Denisované naopak zanechali genetickou stopu mezi dnešními domorodými kmeny v Oceánii, 6 % jejich DNA nosí původní obyvatelé Austrálie.

Geny některých indiánských kmenů na americkém kontinentu obsahují 0,2 % genomu denisovanů.

Záhadný čtvrtý lidský druh

Analýzou kůstky ženy nalezené v sibiřské Denisově jeskyni vědci zjistili, že obsahuje DNA záhadného čtvrtého lidského druhu, který se od ostatních vývojových linií pravěkých lidí oddělil před více než milionem let.

O tomto druhu dnes nic nevíme. Zato ale dokážeme poměrně přesně říct, odkud pocházíme my, dnešní lidé. Nejsme potomky křížení neandertálců s lidskou rasou, jsme děti vítězů. Těch, kteří ovládli Evropu a jediní přežili.

Malá exotická příměs genů dávno vyhynulých neandertálců a denisovanů jen ukazuje na to, že se naši předkové s těmito lidmi stýkali a křížili.