badatelé na západě Norska. Stáří stavby ležící v osadě Osa nedaleko města Ørst odhadují na 1200 let. První chrámy začali Vikingové stavět v 6. století n.l. a jejich podobu zřejmě odkoukali z křesťanských svatostánků.
Stavěli totiž věže jako u prvních kostelů. Předtím svoje božstva uctívali ve venkovních svatyních.
„Jde o silnější projev víry než v případě menších kultovních míst. Budování je spjato se společenskou elitou, která z toho vytvořila skutečnou ideologii,“ vysvětluje norský archeolog Søren Diinhoff z Univerzitního muzea v Bergenu.
Bohové mají podobu figurek
Vikingští bohové měli v chrámech podobu dřevěných figurek, ke kterým věřící kladli obětiny. Božstvům dominovala trojice v podobě boha bouře Thóra, boha války Ódina a Freye, bohyně plodnosti. Obřady obvykle končily hostinou.