Podle nejnovějších údajů expertů na kybernetickou bezpečnost z února 2019 odchází z Česka každý sto šedesátý spam na světě. To je celosvětově sedmý největší podíl na všech nevyžádaných zprávách.

Shodný podíl má i Německo či Nizozemsko. První místo patří Číně (6,5krát více než ČR), po ní následují Spojené státy (pětkrát více) a Brazílie (čtyřikrát více).

Kliknutím na odkaz ve spamu se napadené zařízení může stát obětí těžby kryptoměn nebo jiného obohacení hackerů. Ti jej mohou i zablokovat a požadovat výkupné za jeho opětovné zpřístupnění.

Běžný uživatel chytrých zařízení, jako jsou domácí spotřebiče, počítače, telefony či tablety, se může nevědomky stát součástí zločinecké sítě. Stačí nepozornost při procházení internetu, kde snadno narazí na spam se škodlivým odkazem.

Další nevědomé rozesílání spamů s nebezpečnými odkazy zároveň patří k výčtu zhoubných aktivit, které napadená zařízení vytvářejí.

„V současné době jsme doslova zavaleni spamem, ačkoliv díky filtrům to nemusíme tak vnímat. Nevyžádanou poštu dnes tvoří 17 z 20 e-mailů a průměrně je denně odesláno asi 300 miliard spamů.

Navíc ze statistik vyplývá, že zhruba každý osmý až desátý spam obsahuje infikovaný soubor nebo odkaz. E-mail tedy stále představuje největší bezpečnostní riziko v kyberprostoru,“ vysvětluje bezpečnostní expert Cisco Milan Habrcetl.

Při klikání na nebezpečné odkazy v nevyžádaných e-mailech se do napadeného zařízení může nainstalovat škodlivý software, který pak funguje jako útočný robot. Větší počet nakažených počítačů pak může vytvořit síť zvanou „botnet“.

Takový botnet potom může provádět další škodlivou činnost, jako jsou například DDoS útoky (angl. Distributed Denial of Service – distribuovaný útok s cílem odepření služby), které zahltí a znefunkční určitou internetovou stránku nebo službu.

V některých případech si napadený všimne problému poměrně rychle. Třeba pokud po otevření na první pohled neškodné přílohy e-mailu vyskočí na obrazovce výzva k zaplacení výkupného s výhrůžkou, že pokud nezaplatí, dojde ke smazání všech jeho dat.

Takzvané ransomwary – tedy vyděračské viry – jsou přitom stále propracovanější a nemusí být na první pohled patrné, že se jedná o podvrh.