Venku je zima, že by psa nevyhnal. Vytáhlému klukovi ze zlínských Baťových továren ale sníh a mráz nevadí. Oblékne si tepláky, natáhne mikinu, zaváže tkaničky u bot a vyráží trénovat. Za pár let jeho jméno bude znát celý svět.

Legendární atlet Emil Zátopek (1922-2000) by 19. září oslavil sté narozeniny. Životního jubilea by se dožila také jeho manželka a olympijská oštěpařka Dana Zátopková (1922-2020), která se narodila ve stejný den i rok!

Osudový Londýn

Zázemí nemá kdovíjaké… V chudých poměrech mu dělá společnost dalších sedm sourozenců. Jako šestnáctiletý nastupuje k Baťovi a v nezdravě hubeném klukovi by budoucího rekordmana tipoval jen málokdo. Na začátku se mu vůbec nechce, ale nechá se přemluvit.

Rázem je z toho druhé místo v závodě kolem Zlína! Budoucí hvězda zažívá tvrdý dril, vedle tréninků totiž chodí normálně do práce a šije boty.

Ještě před koncem války ale usměvavý Zátopek sbírá první úspěchy, překoná například české rekordy na pěti a desetikilometrové trati. Z ševce je rázem voják, a tak může naplno rozvíjet svou vášeň.

Už v roce 1946 odcestuje na své první mistrovství světa, kde obsadí páté místo. Československu se tehdy nedaří a země zaznamená jen čtyři bronzové medaile. Hubené roky ale brzy skončí, protože démon Zátopek sílí a vystrkuje drápky.

Ještě než všechno změní londýnská olympiáda, všímá si v autobuse oštěpařky Dany.

Jejich láska vyvrcholí právě během roku 1948. Zátopek získá v běhu na pět kilometrů stříbro, v případě desetikilometrového závodu bere zlato, když téměř o minutu poráží Francouze Alaina Mimouna (1921-2013). Medaile jede ukázat Daně, tu následně žádá o ruku.

Pozor na politiku…

Láme jeden rekord za druhým, svou dominanci potvrdí o čtyři roky později na další olympiádě. Ta se tentokrát koná v Helsinkách a všichni se ptají, zda dokáže věčně druhý Mimoun konečně porazit Zátopka.

Emil odpoví po svém, opanuje své oblíbené závody, zároveň překoná olympijské rekordy. Aby se neřeklo, přidá cenný kov také z maratonu, který běží poprvé v životě. „Prostě jsem se držel nejrychlejšího,“ říká po závodě.

Jenže britský běžec Jim Peters (1918-1999) na rozdíl od Čechoslováka závod nedokončí. Jako bonus Zátopek vyhrává v rekordním čase 2 hodiny 23 minut a 3 vteřiny! Po návratu domů vstupuje do KSČ, vedle toho trénuje.

Jenže do cesty se mu postaví zranění třísla, a tak v roce 1958 pověsí tretry na hřebík. Běžeckého fenoménu režim propagandisticky využívá, dokonce se šušká o spolupráci s StB. Na druhou stranu Zátopek odsoudí okupaci ze srpna 1968, čímž si pořádně zatopí.

Končí v armádě a objíždí republiku jako studnař. Po šesti letech názor změní a komunisté ho berou na milost. Pozornost na sebe stáhne například roku 1984, kdy podpoří bojkot olympiády v Los Angeles.

I přes politické kaňky ale patří mezi nejvýznamnější osobnosti české i světové atletiky.