Neustále se dnes zvyšuje poptávka po nejrůznějších doplňcích stravy, které nám přírodní cestou pomohou zvládat civilizační choroby. Velkému zájmu se dnes těší mimo jiné i medicinální houby.
Jednou z nich je houba s exotickým jménem Čaga, v češtině rezavec šikmý. Nejvíce je tato houba rozšířena v rozsáhlých lesních porostech severní Evropy a Asie.
Nejlépe se jí daří na břízách, ale roste také na jiných listnatých stromech – například na jilmech, jasanech, olších, dubech či bucích.
Sklizeň houby, která probíhá v období od července do listopadu, znesnadňuje skutečnost, že se plodnice často nacházejí až v sedmimetrové výšce.
Po sklizení se houba užívá v lidovém léčitelství – v Rusku je tradičně strouhána na jemný prášek, ze kterého se připravuje nápoj podobný kávě či čaji. Toto použití je založeno na metodě extrakce pomocí horké vody, rusky nazývané zavarka.
Pro medicinální účely a vědecké výzkumy jsou používány vysoce koncentrované extrakty.
Čínská tradice
První zmínky o léčení touto houbou pocházejí ze severní oblasti Číny, kde se používá již tisíce let. Od 16. století se jako léčivá začala Čaga používat též v Rusku, kde se její užívání rozšířilo z oblastí Uralu a Sibiře.
Právě v sibiřských oblastech, kde lidé Čagu pili ve formě odvaru denně, se často dožívali až sta let.
Sibiřské léčení i rituální očištění
Příkladem prvních uživatelů Čagy jsou Chantové, sibiřský národ obývající západní Sibiř. Jejich tradiční medicína je dodnes předmětem výzkumů. K léčbě užívali i různé druhy hub. Vznik nemocí připisovali nadpřirozeným bytostem.
Jako obranu proti nim používali k „čištění“ těla právě tuto houbu, která prokazatelně řešila problémy se srdcem, játry, tuberkulózou a působila rovněž i jako ochrana před parazitickými červy.
Rituálně se zbytky Čagy použité k výrobě léků, odvarů či výluhů spalovaly a kouř byl vdechován za účelem očištění. Traduje se, že i název Čaga (Chaga) pochází z názvu oblasti Chanta.
Množství biologicky aktivních látek
Čaga obsahuje více než 200 biologicky aktivních látek.
Patří mezi ně například ergosteroly, melanin, beta glukany, saponiny, steroly, triterpeny, SOD, aminokyselinové komplexy, stopové prvky, dvojsytné alkoholy ze skupiny triterpenů jako betulin, inoitodiol a obliquol, dále polysacharidy, steroidy, chromogeny, puriny, sloučeniny křemíku, železa, hliníku, vápníku, hořčíku, zinku, mědi, manganu a draslíku.
Právě melanin v ní obsažený ochraňuje lidskou DNA před poškozením a organismus před zářením všeho druhu tím, že aktivuje šišinku mozkovou.
Pomáhá s léčbou rakoviny
Již v roce 1958 byly ve Finsku a tehdejším Sovětském svazu provedeny výzkumy, které prokázaly, že Čaga dokáže pomoci v léčbě rakovin jater, dělohy, prsu a nádorech trávicího traktu.
V Japonsku a Číně bylo zjištěno, že látky obsažené v této houbě mají podobné účinky jako chemoterapie, avšak samozřejmě bez vedlejších účinků.
