Fakt, že Velká Británie je ostrovem, mnohokrát tuto zemi zachránil před katastrofou. Zejména v době válek má ostrov své nepopiratelné výhody. Jak ale tak podivný ostrovní útvar vznikl nedaleko pobřeží Evropy?

Británii od zbytku Evropy odděluje Lamanšský průliv (Angličané však raději používají termín Anglický kanál, francouzský termín jim příliš nevoní).

Je široký od 34 kilometrů (v doverské úžině, kde je za jasného počasí z mysu Cap Gris-Nez na francouzské straně možné zahlédnout křídové bílé útesy na pobřeží Anglie) do 240 kilometrů a jeho délka činí 340 kilometrů.

Dnes je kanál známý především železničním tunelem, který vede po jeho dně, a také tím, že jej občas někdo z dlouhé chvíle přeplave. Geologové byli přesvědčeni, že průliv vznikl vlastně nedávno, před nějakými deseti tisíci lety.

Tehdy končila zatím poslední doba ledová, ledovce, které trůnily třeba i v Krkonoších, tály, a zvedala se tak hladina moří. Moře pak mělo zaplavit nížinu, která se nacházela mezi dnešní Anglií a Francií.

Jenže britští vědci z Imperial College London přišli s hypotézou, která dosavadní představy staví na hlavu.

Studie britských vědců tvrdí, že Británie se od Evropy oddělila podstatně dříve; někdy v době před 450 000 až 200 000 lety. V tomto období měla Evropu zasáhnout ničivá povodeň nebývalých rozměrů.

Ta údajně změnila evropský říční systém, například změnila toky Rýna a Temže.

A právě tyto dvě řeky podle vědců mohou za to, že Británie se od zbytku kontinentu „osamostatnila“. V době, o které je řeč, se v jižní části dnešního Severního moře nacházelo gigantické jezero.

Na severu jeho hranici tvořily ledovce, na jihu pak křídová tabule, která propojovala území dnešní Británie a Francie. Do tohoto jezera ústil jak Rýn, tak Temže.

Když přišly zmíněné ohromné záplavy, které trvaly několik měsíců, jezero nebylo schopné veškerou vodu pojmout. Voda se velkou rychlostí vyvalila ven, strhla vše, co ji stálo v cestě a nechala tak vzniknout kanálu La Manche. A Británie se tak oddělila od evropského kontinentu.

Jakým způsobem k tomuto závěru vědci dospěli? Tým, vedený britským badatelem indického původu Sanjeevem Guptou, zkoumal sonarem dno průlivu.

Zde poté odhalil desítky kilometrů dlouhé a až 50 metrů hluboké údolí, které je zaryté do křídového podloží. To zde tvoří mořské dno. Podle Gupty něco takového mohlo vzniknout jen při povodni nebývalých rozměrů.

„Vůbec poprvé vyšla najevo existence tohoto obrovského údolí ve středu průlivu. Je možné  identifikovat sérii zemských forem, které naznačují, že kvůli velké povodni došlo k erozi,“  prohlásil Gupta.

Gupta zároveň poukázal na skutečnost, že zachycené snímky se velmi podobají podobně postižené oblasti v americkém státě Washington. Ta rovněž zažila velkou vodu nebývalých rozměrů a to zhruba před 15 000 lety.

Srovnání obou míst svou podobností vědce velmi překvapilo. Řada expertů tvrdí, že hypotéza Gupty a jeho týmu je zatím nejpřesvědčivější teorií o vzniku britských ostrovů.

Údajně je možné, že podobným způsobem vznikla i velká jezera, která se rozkládají na kanadsko-americké hranici. A Angličané? Ti už konečně vědí, čemu vděčí za svou ostrovní polohu, na kterou jsou náležitě hrdí.