Bouřka často dokáže být k lidem i přírodě krutá. Před dvěma lety se o tom na vlastní kůži přesvědčili v Norsku, kde prudká bouře stála za zmasakrováním více než tří stovek sobů. O zbytek makabrózní podívané se následně postaral člověk.

V silné bouřce zahynulo přesně 323 sobů. Zemřeli na zásah bleskem, který se navíc šířil po mokré zemi. Nedlouho poté, co byly následky bouře objeveny odebral vědecký tým téměř všem mrtvým sobům jejich hlavy.

Na nich chtěli vědci zkoumat chronické slábnutí, chorobu, která se v posledních letech rozšířila mezi soby. Zbytek těl byl však v přírodě ponechán k rozkladu. I pro více než tři stovky bezhlavých mršin se však našlo akademické využití.

Představují totiž barvitou ukázku toho, jak rozklad živočichů v přírodě probíhá, a jak se stává základem nového života. Půda pokrytá mršinami je totiž nyní doslova nasycená přírodním hnojivem a stává se velmi plodnou.

Vědci tak pozorují znatelné rozdíly mezi nedalekými pastvinami a touto konkrétní. V půdě se nachází jak více vegetace, tak více semen, která sem ve svém trusu přinášejí ptáci jako například vrány. Ty na místo přilétají hodovat na sobích mršinách.

Jediné, čeho se okolo sobích mršin vyskytuje méně než v okolí jsou hlodavci. To může být zapříčiněno například instinktivním strachem těchto živočichů.