Co je typické pro měsíc srpen? Hodně slunce, teplo, ale také bouřky a blesky! Obdivujete v takovou chvíli úžasnou sílu přírody, nebo raději zalezete pod peřinu?
Máme pro vás ty nejzajímavější údaje o magickém jevu, ze kterého jde strach!
50 milionů voltů
Bouřlivé napětí
Bouřka se ohlásí hrozivým bouřkovým mrakem, ve kterém jsou kladně a záporně nabité oblasti. Co se stane, když se tyto opačné náboje setkají tváří v tvář? Vznikne elektrické napětí, tak obrovské, až se vytvoří jiskrový výboj – blesk!
Přesné napětí blesků se liší podle jejich délky, v průměru se však uvádí asi 50 milionů voltů. Tedy hodnota více než dvestětisíkrát vyšší, než máme doma zásuvce!
5krát
… žhavější než Slunce!
Když blesk udeří do stromu nebo do budovy, často to končí požárem. To samozřejmě napovídá, že blesk je pořádně žhavý!
Letící výboj dosahuje teploty až 30 000 °C, což znamená to, že je minimálně pětkrát žhavější než Slunce! Nebo tedy alespoň když porovnáváme jeho povrh, kde panují tepoty jen asi 5500 až 6000 °C.
150 dB
Hlasitý jako hrom!
Kudy blesk proletí, tam zahřeje vzduch kolem sebe, a ten se tak rozpíná. A protože se to děje neuvěřitelně rychle, doslova se chvěje a vzniká rázová vlna. Tu velmi dobre slyšíme, je to hrom!
Protože množství elektřiny v blesku je ohromné, velmi hlasitý je i hrom. Pokud by blesk udeřil jen pár desítek metrů od vás, může hladina hluku vystoupat až 150 dB, což už vám doslova bude trhat uši!
Počítej a vyděl 3
Zahlédli jste blesk? Začněte počítat, za kolik vteřin se ozve hrom. Výslednou hodnotu vydělte třemi a zjistíte, kolik kilometrů od vás se bouřka odehrává.
Známou poučku znají všichni už z dětství, co ale přesně znamená? Blesk a hrom samozřejmě vzniknou ve stejném okamžiku, ovšem zvuk cestuje pomaleji než světlo a doputuje k nám až se zpožděním.
Zatímco světlo nám díky rychlosti 300 000 km/s dorazí téměř okamžitě, zvuk zvládne jen 343 m/s a za tři sekundy tedy hrom urazí zhruba kilometr. Když napočítáme třeba 9 vteřin, blesk udeřil 3 kilometry od nás.
100
…blesků za vteřinu
Blýská se neustále! Některé meteorologické stanice uvádějí, že za jeden den vznikne na naší planetě více než 8 milionů blesků. To znamená minimálně 5 500 blesků každou minutu a přibližně 100 každou vteřinu!
Odhady se však liší a také to není rovnoměrné po celé Zemi. Obecně plati, že se blýská časteji nad souší než nad vodními plochami. A k největšímu počtu blesků dle statistik dochazí mezi polednem a šestou hodinou večerní.
40 000
Noc plná blesků
Absolutně nejvíce blesků spatříte u jezera Maracaibo na severozápadě Venezuely. Bouří tu více než
300 nocí v roce, bouřky trvají i 10 hodin bez přestání a objeví se při nich v průměru 28 blesků za minutu. Tedy 40 000 na noc!
Titul bouřkového rekordmana místo získává místo díky jedinečným geografickým a meteorologickým podmínkám. Teplé pasáty od Karibského moře se tu proplétají s chladným vzduchem sestupujícím z pohoří And. Což vytváří pořádně nabité bouřkové mraky.
768 km
Nejdelší z nejdelších!
I když někdy vypadají jen jako krátké čárky na nebi, ve skutečnosti měří několik kilometrů. V průměru se uvádí 2 až 3, může to být ale mnohonásobně více.
Prozatím nejdelší zaznamenaný blesk měří 768 km a proletí 29. dubna 2020 nad jihem USA, horizontálně přes státy Texas, Louisiana a Mississippi. O 60 kilometrů tak překoná předchozího rekordmana z jižní Brazílie. Bleskům, které jsou delší než je běžné, se říká megablesky.
0,001 sekundy
Kratší než řekneš ,blesk“
Průměrný blesk trvá jen 0,001 sekund. Je tedy zázrak, když se ho vůbec všimneme, přesněji za to můžeme poděkovat setrvačnosti našeho oka. Stejnému jevu, díky kterému nevidíme třeba ve fimu 24 obrázků za sekundu, ale dokonalou iluzi pohybu!
Mnoho blesků, které se objeví na nebi, však samozřejmě zrakem nezaznamenáme a odhalí je jen satelitní detektory.
17 vteřin
Který trval nejdéle?
Vzácné megablesky se však zdrží na nebi klidně i několik vteřin. Vůbec nejdéle trvající blesk je zaznamenám 17. června 2020 v bouřkovém systému mezi Uruguayí a severní Argentinou a trvá 17,1 sekundy! O 0,37 s překonal předchozího rekordamana z roku 2019.
Neznamená to, že předtím nedocházelo k delším bleskům, ovšem zdokonalily se přístroje, které je dokážou zaznamenat a přesně změřit.
24 000
…zasažených ročně
Blesk se může trefit do čehokoliv a bohužel i do člověka. Uvádí se, že každý rok zasáhne asi 24 000 osob! Šance, že vás během života tato nehoda potká je, zhruba 1:12 000.
Ovšem i když se to zdá neuvěřitelné, 90 % lidí zásah přežije! Mohou ale utrpět těžké popáleniny, mít závratě, pocity otupělosti, problémy se srdcem či dokonce ztratit paměť.
A stále bohužel platí, že každý den na celém světě 5 až 10 lidí po zásahu bleskem zemře.
469 obětí
Nejsmrtelnější blesk
K nejtragičtější zaznamenané události způsobené bleskem dojde 2. listopadu 1994 v provincii Asyut v Egyptě. Blesk se nešťastně trefí do nádrží, v nichž jsou uskladněny pohonné hmoty egypstké armády, a z hořícího oleje vypukne ohromný požár. V plamenech zemře 469 lidí.
Blesk je navíc součástí silné bouře, která způsobí rozsálhé záplavy ve velké části Egypta. Kvůli nim zemřou další stovky lidí a desetitisíce přijdou o střechu na hlavou.
1752
Podstata odhalena!
Na otázku, odkud se ty blesky vlastně berou, definitivně odpoví až v roce 1752 přírodovědec a statník Benjamin Franklin (1706-1790). Za asistence syna Williama vezme papírového draka, k němu přiváže konopný provázek a na jeho konec železný klíč.
Když začne bouřka, přiváže šnůrkou klíč ke svému zápěstí. Jakmile drak vystoupá k bouřkovému mraku a jeho zaporný náboj přejde na klíč, konopná vlákna se napřímí a Franklin ucítí v zápěstí jiskry!
Konečně dokáže, že blesk má souvislost s elektřinou, ale predevším má velké štěstí. Několik jeho nástupců, kteří zkoušejí podobný experiment, při něm přijde o život.
