Vládní čtvrť Regjeringskvartalet v norském Oslu tepe odpoledním životem. Bílé dodávky značky Volkswagen Crafter si nikdo nevšímá. Proč také? Přesně v 15.25.22 se ukáže, že tahle chvilka nepozornosti bude mít nedozírné následky…

Ostraha objektu by mohla o pár minut předtím zahlédnout Anderse Behringa Breivika, jak opouští dodávku a rozvážně míří do ulice Hammersborg torg. Usedá do Fiatu Doblo a odjíždí. O pět minut později otřese čtvrtí mohutná exploze.

Ulicemi se prosmýkne tlaková vlna a cinkot roztříštěných oken. Na místě zůstane osm mrtvých a desítky zraněných.  Policie dorazí za pouhé dvě minuty. 10 minut po explozi volá na stanici svědek –popíše Breivika i jeho vůz. Dokonce zná poznávací značku jeho Fiatu!

Ruka zákona však zaspí. Ohláškou se policisté začnou zabývat za 20 minut. Pátrání odstartují až za nekonečné dvě hodiny! Kdo by také tušil, že nebezpečný vrah explozí své dílo teprve započal?

Přesně hodinu po výbuchu vystupuje Breivik z vozu v přístavišti Utøykaia. Na sobě má policejní uniformu, chvíli se prochází po molu a za 30 minut nasedá na trajekt. „Jsem Martin Nilsen. Přijel jsem kvůli bezpečnosti tábora.

Máme trochu obavy kvůli těm útokům v Oslu,“ podává falešný strážce zákona ruku vedoucí, 45leté Monice Bøseiové. Pro své další řádění si vybral tábor mládežnické organizace Norské dělnické strany na ostrově Utøya. V 17.22 padnou první výstřely. Monica již ostrov neopustí…

„Jo, i vy, pojďte všichni sem!“ svolává vrah táborníky. Muž v uniformě působí důvěryhodně. Houf se rozrůstá. Breivik chvíli čeká. Když se mu zdá, že je kolem již dost lidí, vytahuje svůj Glock 34. Na 30 dívek i chlapců začíná běžet o život.

Málokdo má šanci utéct. Breivik je poměrně dobrý střelec. Schválně se trefuje do nohou. A jako anděl zkázy poté chodí kolem raněných a rozdává výstřely mezi oči.

Začíná hra na schovávanou, která si nezadá s nejtemnějšími horory. V houštích se krčí táborníci, jiné spasí to, že si lehnou mezi těla mrtvých kamarádů. Breivik střílí jedno dítě za druhým. Všimne si i 11letého hocha.

Ten však zaskočí i chladnokrevného zabijáka. „Jsem příliš mladý na smrt,“ řekne mu, když opustí úkryt a postaví se Breivikovi tváří v tvář. Tuhle odvahu vrah ocení a nechá ho žít.

Co se zatím děje na pevnině? V 17.50 dorazí do přístavu protiteroristická jednotka. Jenže nemá plavidlo, kterým by se dostala na ostrov. A čas běží. Přesně minutu po šesté volá na policii i Breivik. Oznamuje, že se se vzdává. Ve skutečnosti ale vraždí dál.

Poslední obětí se stane 16letá Andrine Bakkene Espelandová. Pak jej konečně zatýká policie. Hodiny ukazují 18.34.  Jsem příčetný! – hájí se Breivik před soudem, když vyjde najevo, že je u něj diagnostikována schizofrenie.

Zdá se, že psychiatrická léčebna je jediná věc, které se bojí. Namísto do ní ale putuje do luxusního vězení. 24. srpna 2012 je odsouzen na 21 let. V base nezahálí. Vrší stížnost za stížností. Mezi nimi i tu, že nemá čas na řádné oholení.