Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní častěji vídají pohodlně usazeného na zadním sedadle některého automobilu.

Ačkoliv zprvu byl sám k „samojezdícímu“ dopravnímu prostředku skeptický, pach nafty se mu zalíbí a garáž naplní desítkami vozů, včetně několika kuriózních.

Ruská šlechta si drandí v autech už od 90. let 19. století, jenom v carském paláci jsou pořád stáje.

Ne snad, že by Mikuláš II. (1868–1918) o vozech na vznětový pohon nevěděl, ale coby čelný představitel monarchie byl k novotám zdrženlivý a hlavně, jeho první zkušenost s autem dopadla fiaskem.

Jeden z jeho ministrů ho vzal na vyjížďku svým francouzským Serpolletem, ale vůz se během cesty porouchal a musel být odtažen – jak jinak než starými dobrými koňmi. Mikuláš si ale k autům cestu přeci jenom najde.

Zásluhu na tom má jeho blízký rádce Vladimír Nikolajevič Orlov (1868–1927), který roku 1904 přijede do paláce v luxusním voze Delaunay-Belleville. „Od té doby jezdil autem každý den,“ vzpomíná jeden ze členů dvora.

Drahý koníček

Mikuláš záhy pověří Orlova, aby nakoupil prvních pár aut pro carský palác, a zároveň si nechá v Carském Sele (dnešním Puškinu) u Petrohradu, kde má letní sídlo, vystavět obrovskou garáž o rozloze skoro tisíce metrů čtverečních.

A rychle přibudu další dvě vozovny, jedna v nedalekém Petrodvorci a druhá při Livadijském paláci na Krymu.

Rozrůstající se carský vozový park čím dál více zatěžuje Mikulášovu kapsu, udělá z něj proto majetek státu, čímž dosáhne toho, že ho bude plně financovat stát a nikoliv on.

Rozjezd na vzduch?

Jaká auta vlastně Mikuláš vlastní?

Ačkoliv preferuje kabriolety, tedy otevřená auta bez střechy (to z toho důvodu, že lid má prý na svého panovníka vidět), jedním z největších skvostů jeho sbírky je čtyřmetrový Delaunay-Belleville 70 S.M.T. Francouzský výrobce vůz vyrobil přímo na zakázku pro cara a pouze ve čtyřech kusech.

Mikuláš za něj zaplatil 30 tisíc rublů. Za tu cenu získal vůz, který se startuje zevnitř kabiny, nikoliv zvenčí, jak tomu bylo běžné u ostatních modelů té doby. Díky tzv.

Barbeyho startéru, který funguje na principu stlačeného vzduchu, mohl navíc ujet celé stovky metrů předtím, než bylo vůbec potřeba spustit motor!

Za volant i dítě

„A ať na tebe vidíme,“ nabádají rodiče malého careviče Alexeje Nikolajeviče (1904–1918). Chlapci je teprve deset let a už má vlastní auto, nový model Bébé z automobilky Peugeot. Jezdit s ním smí ale pouze v okolí paláce a hlavně pomalu.

Alexej je totiž hemofilik a při nepatrném zranění by mohl vykrvácet. Otec Mikuláš si mezitím pořídil další unikát. Zakoupil Mercedes a nechal ho upravit tak, aby se s ním dala bez problému brázdit i nehostinná ruská krajina.

To znamená, že vznikl jakýsi zimní hybrid, který má vzadu pásy jako tank a pod předními koly lyžiny. Často se uvádí, že jde patrně o první off-road neboli terénní vůz na světě. Mikulášova kolekce se spolehlivě rozrůstá.

Zatímco na začátku má vozů pouze šest, do únorové revoluce v roce 1917 jich nastřádá na 56.