Spotřebujete všechno jídlo, které koupíte? Podle aktuální studie nakoupí ročně průměrný Čech zhruba 800 kilogramů jídla, z čehož více než 200 kilogramů vyhodí. Mnoho z vyhozených potravin je přitom zdravotně nezávadné.

Přestože si výzkumníci dlouhou dobu mysleli, že Češi plýtvají jídlem méně než zbytek Evropy, průzkum, který probíhal od minulého roku, naznačil, že to nemusí být tak úplně pravda. Češi jídlem plýtvají poměrně dost.

Nová studie byla spuštěna na základě světových statistik, jež uvádějí, že v koši skončí až třetina všech potravin.

Evropská unie tvrdí, že její obyvatelé ročně vyhodí neuvěřitelných téměř 90 milionů tun naprosto zdravotně nezávadného jídla v hodnotě více než 140 miliard eur.

Odborníci v souvislosti s těmito čísly bijí na poplach, nadměrné plýtvání potravinami může totiž mít nejen ekonomické, ale také enviromentální dopady.

„Je patrné, že lidé vůbec netuší, kolik přesně potravin v domácnosti vyhodí a že je ve skutečnosti hrubý odhad výrazně nižší než jejich reálné chování,“ sdělila ke studii Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.

Studie z Brna

Začátkem června 2019 se společně s brněnskou Mendelovou univerzitou a se společností Green Solution pustila do výzkumu sledujícího potravinový odpad v „černých“ popelnicích firma SAKO Brno.

Zúčastněné organizace si dali za úkol během jednoho roku zjistit, jaký je přesně podíl vyhozených potravin ve směsném komunálním odpadu, a následně také to, jaký má na daný podíl jídla v odpadcích vliv zapojení nejrůznějších osvětových nástrojů. Výsledek?

Obsah popelnic v Brně je téměř z 20 % tvořen vyhozenými potravinami. V současné době probíhá další analýza, jež naznačuje, že podíl potravin s připočtením potravinového odpadu ze zahrad se obsah popelnic skládá dokonce až z 50 % bioodpadu.

Výzkumníci navíc poukazují na rozličné složky odpadu měnící se dle ročních období a také na to, jak výsledky analýzy ovlivnila koronavirová krize, jež vedla ke snížení plýtvání s jídlem.

Analýza čtyřikrát do roka

Zajímavé je, že se během celorepublikové krize počítalo s tím, že vznikne nárůst podílu plastu, vzhledem k navýšení používání jednorázových pomůcek, včetně plastového nádobí, to se však nestalo.

Celý projekt je naplánován celkem na tři roky, takže se nachází zhruba v polovině, analýza svozového odpadu probíhá čtyřikrát do roka a spadají do ní oblasti sídlištní zástavby, ale také vilová oblast a venkov.

Vše je však monitorováno zvlášť, aby nedošlo k pomíchání poměrně odlišného stylu života v daných lokalitách.

„V SAKO Brno podporujeme výzkumné projekty univerzit, s brněnskými školami spolupracujeme dlouhodobě, poskytujeme jim informace i požadovaný materiál, který je stěžejní při zpracování studií.

Odbor životního prostředí magistrátu města Brna ve spolupráci se společností SAKO Brno vytváří podmínky k tomu, aby se biologicky rozložitelný odpad vracel zpět do půdy a občané ho nevyhazovali do koše.

Za podpory fondů Evropské unie rozdalo SAKO Brno již více než 5 000 kompostérů, v několika městských částech probíhá mobilní sběr bioodpadu a na každém sběrném středisku je možnost odložení bioodpadu, který se dá využít k výrobě kompostu,“ vyjadřuje se k celému průzkumu Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.