Čeští kardiologové vyhlašují kampaň Nemocné české srdce. Do deseti let chtějí snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 %. A stejně tak počet těch, kteří kvůli srdci opakovaně končí v nemocnici – zde usilují o 10 % pokles.

Na choroby srdce v Česku ročně zemře přibližně 50 tisíc lidí, a nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti. Zabijí 40 % mužů a 47 % žen. Kvůli nemocem srdce končí v nemocnici ročně asi 285 tisíc lidí.

K cíli mají odborníky dovést moderní léky, kampaň za zdravý životní styl, či užší spolupráce s praktickými lékaři. A také apel na osobní zodpovědnost u těch, kteří jdou srdečním nemocem naproti.

Ambiciózní plán

„Náš plán je velmi ambiciózní zvlášť v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a strachu z nakažení zůstávali lidé doma i s infarkty, což se v dalších letech projeví explozí případů srdečních selhání.

Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici 5 tisíc ročně. Počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 dle našich odhadů o 50 % na přibližně 450 tisíc.

Do karet nám nehraje ani předpokládané zhoršení ekonomické situace, které tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby.

Pokles hrubého domácího produktu přibližně o 5 % vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situace je natolik alarmující, že je podle kardiologů třeba okamžitě jednat.

Jak ukazují data, ČR je ve výskytu kardiovaskulárních (KV) chorob třetí nejhorší v Evropě. „Bez dalších zásahů může úmrtnost na ně stoupnout do roku 2040 až o 41 %,“ říká kardiolog.

Zatímco úmrtí na nejčastější srdeční nemoc – ischemickou chorobu srdeční se daří snižovat, především díky moderním lékům, mortalita u selhání srdce stále roste. „Jednou z příčin je stárnutí české populace a dožívání se vyššího věku.

Například fibrilace síní, která často vede k srdečnímu selhání, je typická pro starší jedince. Lze tedy říci, že se lidé fibrilace síní dožijí, a posléze často „dopracují“ k selhání srdce,“ vysvětluje prof.

MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc.

Prodloužení délky života

Podle předsedy České asociace preventivní kardiologie ČKS, prof. MUDr. Michala Vrablíka má Česko kvalitní systém akutní péče, díky němuž se kardiologům daří zachránit značnou část lidí s infarkty. „My ale usilujeme o prodloužení délky života ve zdraví.

To je parametr, v němž jsme téměř nejhorší v Evropě. Aby lidé infarkt vůbec nedostali, je třeba klást důraz na primární prevenci. Tedy seznámit je s tím, jaký mají tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi, BMI, či obvod pasu.

To všechno se dozví při preventivní prohlídce u praktického lékaře, na niž mají nárok každé dva roky, což je světový unikát. Škoda, že ji u nás využívá jen asi polovina lidí,“ říká prof. Vrablík.

„Hladinu cholesterolu by lidé měli znát, když je vzbudí ve dvě v noci. Snižování jeho hladiny vede jednoznačně k prodloužení života ve zdraví, a k prevenci kardiovaskulárních potíží.“

Na to, kolik lidí se v Česku potýká s chorobami tohoto důležitého orgánu má podle odborníků ze 70 % vliv životní styl a ten zase úzce souvisí se vzděláním, finančním příjmem, zaměstnáním a místem bydlení.

Mezi hlavní příčiny srdečních nemocí patří obezita, cukrovka, vysoká spotřeba alkoholu, kouření a málo pohybu. „Lidé by si měli uvědomit, že za jejich zdraví nezodpovídá zdravotní systém, ale oni sami.

Pokud nemají čas se o sebe starat, musí si najít čas být nemocní. Data ukazují, že Češi neustále tloustnou, kouří, přibývá diabetiků – do jisté míry je to dědictví minulosti, kdy stát své občany osobní zodpovědnosti zbavoval.

Nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy středních odborných učilišť. Vzdělání a práce a s ní spojené příjmy mají na životní styl přímý vliv,“ popisuje prof. Linhart.

Česko je podle kardiologů pátou nejhorší zemí, co se počtu mužů s BMI nad 30 týče. Více jich má jen Velká Británie, Libanon, Maďarsko a Malta.

Stejně tak je ČR smutným premiantem ve spotřebě alkoholu, patří jí nelichotivé třetí místo – většími pijany jsou jenom Moldavané a Litevci.

Národní kampaň

„Hodláme iniciovat celonárodní kampaň na podporu pohybu, proti kouření a pro snížení spotřeby alkoholu.

Všechny naše kroky musí směřovat především na vysoce rizikové skupiny, tedy lidi nad 50 let, s vysokým cholesterolem a tlakem, kuřáky a obézní či diabetiky.

Pro snížení počtu hospitalizací musíme apelovat na pacienty, aby brali léky, které jim předepsal lékař, a poslouchali jeho rady. Pomůže nám také úzká spolupráce s praktickými lékaři.

Velkou pomocí budou nové skupiny léků, které tento rok dostáváme pro naše pacienty k dispozici, patří mezi ně například glifloziny, nové antikoagulační léky, nebo nové léky na snížení cholesterolu,“ dodává prof. Linhart.

Kardiologové upozorňují, že léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. Náklady vynaložené na prevenci a efektivní léčbu by tak měly být vysoce návratné.