Jsou vyrobené ze zlata a drahých kamenů a uvnitř se pokaždé ukrývá nějaké překvapení. Kindervajíčka pro miliardáře, která se stala synonymem přepychu a symbolem klenotnického umění.
Peter Carl Fabergé (1846–1920) pracuje v petrohradské Ermitáži jako restaurátor a k tomu šéfuje rodinnému zlatnictví. V roce 1885 však dochází k zásadnímu obratu.
Car Alexandr III. (1845-1894) si u něj objedná dárek pro svou manželku Marii (1847–1928) k 20. výročí jejich zasnoubení. A Fabergé se překoná. Vyrobí velikonoční vejce, které má skořápku z bílého zlata, ve které byl ukryt zlatý žloutek se zlatou slepičkou.
Carevna je dárkem tak nadšená, že chce každé Velikonoce dostávat nové takové vejce. A také ho až do své smrti dostává.
Tradici smete bolševická revoluce
Tradici navíc převezme i syn Mikuláš II. (1868-1918), který obdarovává nejen matku, ale také manželku. Každé z Fabergého vajec je dokonale propracovaný unikát, každé lze otevřít a každé skrývá jiné překvapení.
Některé malou lokomotivu, jiné miniaturní portréty carské rodiny, Než Rusko smete bolševická revoluce, stihne jich vyrobit 71, z toho 52 pro carské rodinu rodiny, zbytek pro další prominentní zákazníky.
Zase jsou v oblibě
A zatímco po revolucí už dnes neštěkne pes, vejce zůstávají, považovány navíc za nejluxusnější klenoty světa. Dnes víme o tom kde se nachází 43 z nich.
Nejvíce, údajně až 11 jich vlastní ruský oligarcha Viktor Vekselberg (*1957), 10 jich je ukryto v kremelské klenotnici, tři má ve svých sbírkách britská královská rodina, další jsou v rukou soukromých sbírek a muzeí.
Padělky a nové vejce
Sotva byla výroba po bolševické revoluci zastavena, začaly se objevovat padělky a různé napodobeniny. Svůj podíl na tom mají i nejasnosti autorských práv. Každopádně po téměř 100 letech vyrobilo zlatnictví v Petrohrasdě v roce 2015 zbrusu nové vejce.
Vykládané 139 perlami, 3300 diamanty, broušeným křišťálem a zlatem. Hodnota se odhaduje v přepočtu na 42 milionů korun.
