Jako pomyslný nárazníkový ostrov, podlouhlý a úzký, vypadá dnešní Kréta na mapě Středozemního moře. Ve starověku jej obývá vyspělá kultura, jež je známá také díky svému býčímu kultu.

Minojská Kréta je jednou z kolébek pozdější starořecké civilizace, s jejím názvem je ale spojován i ničivý výbuch gigantického supervulkánu na Théře.

Ostrovní říše je právě na svém vrcholu, nacházíme se v 16. století př. n. l., a nic netušící lidé odcházejí z trhu podél honosných paláců měst Knóssos a Faistos. Majestátní budovy jsou zdobené unikátními freskami a malbami z každodenního života Minojanů.

Jen za několik málo hodin jsou ze zdobných fresek a obrovských paláců jen trosky. To o sobě dal vědět supervulkán Santorini, kterému ve starověku neřeknou jinak než sopka na Théře.

Přemíra materiálu

Jde bezesporu o jednu z největších erupcí na zeměkouli za posledních 10 000 let a informace o ní získáváme i dnes díky usazeninám na sousedních ostrovech, na dně moře nebo v Turecku.

Podle některých vědeckých týmů současnosti jde dokonce o druhý nejmohutnější výbuch lidské historie a jeho síla byla mnohem větší, než se celá staletí předpokládá.

Badatelé z Univerzity Rhode Island a Helénského centra pro mořský výzkum totiž nedávno objevili masivní ložiska sopečné pemzy a popela o tloušťce až 80 metrů v okruhu do 30 kilometrů všemi směry kolem ostrova Santorini.

„Tyto usazeniny zcela změnily směr uvažování o míře síly minojské erupce,“ míní vulkanolog Haraldur Sigurdsson (*1939).

Jeho tým už v roce 1991 odhaduje, že vulkán vychrlí v onen nespecifikovaný den starověku celých 39 km čtverečních magmatu a kamení. Novější výsledky výzkumů mořských usazenin už ale hovoří o 60 km čtverečních materiálu!

Takto mohutný výbuch měl dalekosáhlé následky pro všechny civilizace v zasaženém regionu. Jak konkrétně ovlivnila obyvatele Kréty?

„Zasažená oblast byla zřejmě obrovská a na život tehdejších obyvatel měla pravděpodobně mnohem větší dopad, než jsme si dosud mysleli,“ dodává výzkumník Steven Carey.

Data stále pokulhávají

Za prvé stále nevíme, kdy přesně supervulkán vybuchl. Někdy se dokonce hovoří o sérii výbuchů, jež probíhají mezi lety 1628 a 1450 př. n. l. Právě kolem roku 1450 př. n. l. dojde ke zničení minojské flotily vlivem přírodní katastrofy.

Éra dominance Minojanů ve Středozemním moři náhle končí, Santorini se propadá a zbude z něj patnáctikilometrová kaldera.

Vědecké modely počítají s vyvoláním obrovských vln tsunami, dosahujících výšky až 46 m, jež loďstvo spolehlivě zničily a zabily stovky lidí (nejen) podél krétského pobřeží. Jiné metody výzkumu ale ničivou erupci datují do staršího období.

Jižní oblasti nedotčeny!

Druhá možnost kalkuluje s tím, že i po katastrofě mínojská kultura nezaniká, ale živoří ještě několik let poté. Přesný důvod kolapsu tak neznáme, logické teorie se však nabízejí. Zkáza Santorini prý značně poničí důležitá, zejména obchodní města při pobřeží.

Hospodářský dopad na kulturu je to značný i přes to, že neexistují důkazy o poškození jižních částí ostrova! Na místo toho jsou však k dispozici doklady nepřátelské invaze, jež stojí za vypálením paláců a opuštěním mnoha prosperujících osad.

Zda nájezdníci využijí nejen ekonomických škod výbuchu sopky, je zahaleno tajemstvím. Obrázek sopkou zdecimovaného ostrova, plného mrtvol, je však zcela jistě nereálný…