Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly.

Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620 Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy.

Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Dva sály plné historie

Výstava se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea a prezentuje téma Bílé hory ve dvou rovinách.

Tou první je pohled na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618 až 1621, samozřejmě v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války. Velká pozornost je pak věnována samotné bitvě.

Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně prezentována, včetně kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620. Ve výstavě není opomenuto ani zatýkání, soud či poprava představitelů povstání.

Návštěvníci tak na vlastní kůži zažijí prostředí vězeňské cely odsouzených k smrti na Staroměstské radnici. Národní muzeum se v této výstavě nebojí ani vykročení z historické reality a hry s tzv. alternativní historií.

Pracuje tak i se dvěma variantami fiktivního vývoje – jak by mohl vypadat vývoj s jiným králem než Fridrichem Falckým či jak by vypadla vývoj, pokud by nedošlo k tvrdým trestům ze strany Ferdinanda II.

Druhý sál vtahuje návštěvníka do množství filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (Temno, Svědek umírajícího času, Čest a sláva, Vévodkyně valdštejnských vojsk a další).

Ukazuje, jak se v nich modeluje například schéma vítězství a porážky, role katolické církve či národní česko-německý spor. Téma je pak prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu.

Návštěvníci si prohlédnou například fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo modely děl architektů a výtvarníků jako jsou Bílek či Sucharda.

Prezentace druhého života obsahuje i čistě aktuální pohled, kdy jsou události let 1620 a 1621 i v roce 2020 aktuálně politicky využívány.

Významné výročí

„Čtyřsté výročí bitvy na Bílé hoře jsme nemohli jako Národní muzeum opomenout. V současné nelehké situaci se snažíme zprostředkovat výstavy alespoň v online prostoru a nabízíme takto i množství doprovodných programů.

Současně pevně doufáme, že situace s koronavirem brzy pomine a my budeme moci muzea otevřít a návštěvníky opět u nás přivítat množstvím nových výstav, přičemž jednou z nich je právě výstava 1620. Cesta na Horu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.