„Taková tvrzení jsou ve zřejmém rozporu s Písmem, a tudíž nemohou být pravdivá,“ dozví se každý vědec, jehož výsledky bádání byť jen mírně naruší dogmatické lpění na doslovném čtení Bible.

A protože církev má dlouhou dobu monopol nejen na „pravdu“, ale též na moc a její výkon, ocitá se každý takový opovážlivec jednou nohou na pravdě boží.

Podle konsenzu nad literární interpretací Bible měl bůh stvořit nejdříve Zemi a tři dny po ní i Slunce, Měsíc a hvězdy. Naše planeta je tak podle některých fundamentálně založených vykladačů Písma přirozeným středem světa.

Geocentrická hypotéza o postavení Země ve vesmíru byla v předvědeckém období brána jako nezpochybnitelný fakt a za jednu ze svých výchozích hypotéz ji přijala i křesťanská církev.

Technologický a myšlenkový pokrok ale dříve či později prověří všechna nepravdivá dogmata a v 16. století přijde právě na geocentrismus.

Polák, či Němec?

Opatrnost je silnější odvahy. Tak by se dal shrnout přístup, díky němuž si polský astronom Mikuláš Koperník (1473–1543) zajistí, aby mohl publikovat své převratné poznatky a zároveň neskončil před inkvizičním soudem.

Církevní odplatě se ale přeci jenom nevyhne… Ale hezky jedno po druhém. Koperník se narodí v polské Toruni ležící asi 130 kilometrů severovýchodně od Poznaně. Dodnes se vedou spory o tom, zdali byl spíše Polák, nebo Němec.

S největší pravděpodobností vyroste v německy hovořící domácnosti, ale jeho rodina se například během třináctileté války (1454–1466) otevřeně postavila na stranu Polska proti Řádu německých rytířů a Mikulášův otec polskou stranu i částečně financoval.

Místo Koperníkova narození, což je kritérium, dle nějž se obvykle národnost určuje, je ale jasné.

Nadaný student bez žen

První tři dekády svého života stráví mladý Koperník ve škole. V 18 letech odejde z farní školy v Toruni a začne se vzdělávat na krakovské (dnes Jagellonské) univerzitě.

Jak je tehdy zvykem, první čtyři roky studuje přípravnou artistickou fakultu, ale již tehdy se vzhlédne v astrologii, která je na školním kampusu velmi populární.

Po dokončení přípravných studií se dokonce vrhne na paralelní studium kanonického práva i medicíny.

Pro mnohé by studium zároveň dvou tradičně nejnáročnějších oborů bylo prakticky nemožné, ale Koperník je nadaný student (a navíc složil slib celibátu, takže času i energie na učení má dost). Po konci studií se věnuje lékařskému povolání, ale na astronomii nezanevře.

Nepřítelem reformace

Na přelomu století se Koperník zdržuje v Itálii a zde je svědkem podivného úkazu známého jako zatmění Měsíce. Postupné zastiňování oběžnice Zemí ho doslova fascinuje.

Nebe pak pozoruje prakticky denně – nutno zmínit, že pouze svýma očima, dalekohledy jsou záležitostí až dalšího století.

V polském Fromborku na severním pobřeží země si dokonce nechá vybudovat observatoř a na základě svých pozorování začne sepisovat nesmrtelné dílo De Revolutionibus Orbium Coelestium o středovém postavení Slunce, s jehož částmi postupně seznamuje veřejnost.

„Ten hlupák chce převrátit celé umění astronomie! Ale jak uvádí Písmo svaté, Jozue kázal zastavit se Slunci, a ne Zemi!“ hrozí se s prstem přísně zapíchnutým do stránek Bible přední německý reformátor Martin Luther (1483–1546).

Odplatě se vyhne

Podobné reakce na Koperníkovy názory nejsou ojedinělé. Ze strachu před možnými následky ze strany církve se proto rozhodne své dílo uvést úlitebnou předmluvou.

„Ve snaze získat si náklonnost církve napsal zvláštní předmluvu a věnoval ji papeži… Zde napsal, že knihu publikoval, neboť věřil, že by mohla být pro církev užitečná při tvorbě kalendářů… Věřil, že nabídkou praktického využití svých snah se uchrání od kritiky těch, kteří by jeho práci považovali za kacířskou,“ vysvětluje současný americký autor Josh Sakolsky.

Opatrnosti ale není nikdy nazbyt, a dílo tak nechává publikovat až téměř na smrtelné posteli v roce 1543. Církev ji pak přeci jenom zařadí na Index zakázaných knih a natrvalo jej z něj vyřadí až v 19. století.