Teolog francouzského původu Jan Kalvín (1509–1564) se narodil v rodině sekretáře biskupa ve francouzském Noyonu (asi 100 kilometrů severně od Paříže). Víra se pro něj proto stává naprostou samozřejmostí.
S tím souvisí i skutečnost, že ve svých šesti letech umí slušně latinsky. „Když mu bylo šest let, nepatřil mezi začátečníky, protože základy latiny už ovládal,“ píše jeho životopisec, současný americký autor Sam Wellman.
Ve škole se Kalvín učí biblickou dějepravu, církevní zpěvy a písně a považuje to za vysvobození z nudného obyčejného vyučování. Své matky se malý Jan vyptává, zda jsou podobné zpěvy, jaké slyšel v kostele, zapsané také v bibli.
V Bibli si čte jenom kněz
Matka mu odpoví, že ano. Jenže Jan je zvědavý a chce si to ověřit. Bohužel nemá kde. „Jan by se o tom rád přesvědčil, ale nikdo mu nedodal odvahy čítat si v Písmu.
V této knize si může číst jenom kněz,“ vysvětluje tehdejší poměry Wellman. Proč si nemůže číst ve Svatém písmu? Ještě na počátku 16. století je bible těžko dostupnou knihou.
Knihy rozšíří až Gutenbergův vynález
Tehdy se knihy ještě musely ručně přepisovat. Jejich rozšíření zajistil teprve vynález knihtisku Johanna Gutenberga , který přišel v roce 1550. I když Kalvín neměl k dispozici bibli kdykoli se mu zachtělo, zvídavost mu zůstala.
Ve velmi mladém věku, někdy na přelomu let 1533/1534, tedy jako 24letý, se přiklonil k protestantismu.
