Muži neví, co při pohledu na ni obdivovat dřív. Jestli dlouhé havraní vlasy nebo jemnou tvář s výrazem anděla. Padají jí k nohám jako zralé hrušky. Hlavně tedy dva z nich.
Jejich vzájemné soupeření vygraduje setkáním na střeše Madison Square Garden, kde padnou i osudné výstřely.
Jsou celkem tři a všechny skončí v hlavě nebo zádech Stanforda Whitea (1853–1906). Ten je na místě mrtvý.
Zatímco jeho vrah Harry Thaw (1871–1947) nasadí vítězoslavný výraz, čarokrásná Evelyn Nesbitová (1884–1967), kvůli které celé krvavé drama vypukne, schová hlavu do dlaní.
Ikona své éry
Má všechno, o čem jiné ženy celý život marně sní. Krásnou tvář, slávu i obdiv davů. Amerika Evelyn miluje. Počátek 20. století tu patří jí.
Jejímu sladkému výrazu, se kterým vykukuje z reklam v novinách a časopisech, z kalendářů, pohlednic, kapesních zrcátek, zubních past i pivních tácků. Jako japonská gejša, řecká bohyně, lesní víla nebo uhrančivá cikánka.
A když jí dlouhé hodiny, strávené v nehybných pozicích, začnou nudit, vymění modeling za prkna, co znamenají svět.
Nechceš se pohoupat?
Netrvá dlouho a podmaní si Broadway. Tak si jí také poprvé všimne Stanford White, renomovaný architekt milující „mladé maso“. Evelyn není v tu dobu ani sedmnáct, zato on má pár let do padesátky. Však se také obletované dívce zpočátku zdá „strašně starý“.
Jenže White to se ženami umí. Stačí pár pozorností, honosná večeře a také velká červená houpačka v jeho newyorském apartmánu, ve které Evelyn jeden celý večer houpe, a je ruka v rukávě.
Přes obří věkový rozdíl, i přesto, že jen pár týdnů poté White svou přítelkyni opije do bezvědomí a znásilní. Když se dívka vzbudí nahá v loužičce krve, dojde jí, že přišla o svou nevinnost, iluze o partnerovi si ale ještě chvíli ponechá. I kvůli drahým darům, které jí podstrkuje.
Zmlátí jí a pak vezme
Až přijde Harry Thaw, duševně nevyrovnaný multimilionář, kterému White už dlouho leží v žaludku. Evelyn začne zahrnovat luxusem i soucitnými slůvky. To hlavně potom, co mu dívka odvypráví smutný příběh svého „poprvé“.
Naděje, že s Harrym bude sex docela jiný, ale rychle zmizí, když na ni dědic železničního impéria hned při první společné noci vytáhne bič. Však jí také okolí varuje, že chodí s „bláznem“.
Jenže ten blázen má spoustu peněz a navíc ji neustále zahrnuje haldou omluv a slibů. A tak mu v jedné slabé chvilce kývne na nabídku k sňatku. Po svatbě se ovšem ukáže pravdivost spojení sliby – chyby. Z beránka je znovu vlk.
Tvrdost jeho paží okusí Evelyn nesčetněkrát, přesto nečeká, že by se z násilníka stal vrah.
Co jsi to udělal?
A přece stane, a to 25. června 1906. Toho dne je úděsné vedro a teploty nepoleví ani večer, kdy Thaw s Evelyn usednou k jednomu ze stolků na střeše Madison Square Garden, aby shlédli premiéru muzikálu Mam’zelle Champagne.
Přesto si Thaw odmítne sundat dlouhý černý kabát, navlečený přes smoking. A netrvá dlouho a je jasné proč.
Jen pár metrů od manželského páru totiž nesedí nikdo jiný než Stanford White, ke kterému jeho nástupce v Evelynině náruči v jednu chvíli přistoupí, zpod svrchníku vytáhne pistoli a třikrát zmáčkne spoušť. White se bezvládně skácí k zemi. Už mu není pomoci.
„Co jsi to udělal?“ nechápe Evelyn. „S největší pravděpodobností jsem ti zachránil život?“ ušklíbne se novopečený vrah.
V ústavu jako v bavlnce
A podobnými slovy obhajuje svůj čin i u soudu. Je přesvědčený, že za to, že zbavil svět Stanforda Whitea, by mu měli spíš tleskat a nikoliv trestat. Nakonec ale musí jeho obhájce všechno svalit na nepříčetnost, jinak by Thaw skončil s hlavou v oprátce.
Místo na šibenici tak putuje do ústavu, ve kterém se díky svým penězům má jako v bavlnce. Dokonce tu s Evelyn, která ho chodí pravidelně navštěvovat, počne dítě. V roce 1915 se pak nechá prohlásit za zdravého a propustit na svobodu.
